Babí léto doprovázené suchým a nadprůměrně teplým počasím sice v polovině minulého týdne skončilo a vystřídaly ho dny chladnější a po delší době taky se srážkami, přesto je hydrologická situace na našich tocích a přehradách nadále mimořádně nepříznivá. Aktuálně se sice ojediněle vyskytuje na několika profilech průměrný nebo i mírně nadprůměrný průtok (ve srovnání s dlouhodobým říjnovým průměrem), a to zejména na Liberecku a několika málo menších tocích pramenících v oblasti Českomoravské vrchoviny, na většině míst ale zůstávají tyto průtoky výrazně až extrémně podprůměrné, tedy s hodnotami pod 50 procenty říjnového průměru. Nejhorší situace je obecně v jižní až jihovýchodní polovině Česka, kde jsou průtoky často sotva na čtvrtině tohoto průměru. A týká se to i větších řek, například Moravou v Lanžhotu teče jen 15 %, Bečvou v Dluhonicích 11 %, Odrou v Bohumíně 10 %, Lužnicí v Bechyni 16 % nebo Berounkou v Berouně 19 %. U menších toků najdeme i profily s méně než 5 procenty říjnového průměru (třeba 3 % na Želetavce v Jemnici, Veličce ve Strážnici nebo Lomné v Jablunkově).

Průtoky v našich řekách přitom byly často podprůměrné po drtivou většinu letošního roku s výjimkou několika dnů, výjimečně až pár týdnů v únoru, a pak lokálně po intenzivnějších bouřkových lijácích. To ostatně dobře odpovídá podprůměrným srážkám, které nás provázejí od prosince loňského roku s výjimkou února, který přinesl 116 % dlouhodobého normálu (za období 1991 až 2020). Pod 50 procent srážek spadlo v loňském prosinci a letošním březnu a dubnu. Jaro se stalo vůbec nejsušším jarem od začátku 60. let minulého století. A s ohledem na nevýraznou sněhovou pokrývku došlo jen omezeně k obnově zásob spodních vod, pro které bývá voda z tajícího sněhu zásadní součástí. Navíc nadprůměrně teplé měsíce od května do září napomohly tomu, že srážková voda se z povrchu rychle odpařovala, velkou část využily žíznivé rostliny, ale do půdy se výrazněji vsakovalo jen menší množství než obvykle.


Denní průměrné průtoky Berounky v Berouně byly po drtivou většinou letošního roku podprůměrné, často výrazně, zdroj: hydro.chmi.cz

Dlouhodobě podprůměrné průtoky na našich řekách se negativně odrazily na hladině většiny přehrad a vodních nádrží. Médii často rezonovala situace na Orlíku, ve kterém je aktuální zaplněnost vodou na necelých 20 procentech, sousední Slapy mají přes 58 % a Vrané přes 47 %. Právě tento stav na vltavské kaskádě vedl k historicky prvnímu nadlepšování průtoků Vltavou a Labem využíváním vody ze Slapské přehrady, následně i k omezení odtoků z Vraného. Velmi nepříznivá je situace na nádrži Husinec, která je aktuálně zaplněna jen lehce přes 1 procento (!), v povodí Moravy pak necelých 30 procent dosahuje zásoby vody v přehradách Vranov a Jevišovice, v povodí Labe hlásí Pastviny přes 38 %, menší Pařížov na Doubravě má jen 6 desetin procenta. V povodí Odry a Ohře je situace zejména u větších přehrad poněkud lepší.


Pohled na situaci na přehradě Husinec 4. října 2026, zdroj: Autor: Zdeněk Pluhař (přes mapy.com)

S pokračujícím podzimem a tedy i nižšími teplotami je zřejmé, že výpar vody z krajiny už nebude hrát významnější roli, což zejména při občasných slabších přeháňkách může vyvolat dojem vlhkosti krajiny a tedy "vyřešení" situace. Jenže povrchová vrstva půdy průtoky v řekách a následně ani hladiny v přehradách významněji neovlivní. Pro výraznější zlepšení hydrologické situace jsou nezbytné vydatné srážky, ideálně v podobě trvalejšího deště, kdy by srážkové úhrny dosáhly alespoň 50 až 100 milimetrů během několika dnů. Jenže právě takovéto srážky zatím nejsou v dohledu a v podzimních měsících ani nebývají běžné. Srážky během tohoto týdne vesměs nepřesáhnou 5 milimetrů, na mnoha místech spadne jen pár desetin milimetru. A pro první polovinu příštího týdne modely zatím preferují spíše anticyklonální počasí s minimem srážek.


Očekáváná suma srážek do 26. října podle Evropského modelu - na většině území by mělo spadnout nejvýše pár milimetrů, zdroj: ventusky.com

Pokud nahlédneme do sub-sezónních předpovědí, i pro listopad je podle nich nutno zatím počítat s maximálně průměrnými srážkami. Vzdálenější výhledy pro zimní měsíce naznačují srážkově průměrný prosinec následované nadprůměrnými měsíci od ledna do března. Teplotně by tyto měsíce měly být spíše nadprůměrné, což není úplně příznivá zpráva pro obnovu podzemních vod, na druhou stranu s ohledem na vzdálenost období je nutné tyto výhledy brát s větší opatrností. Na druhou stranu, probíhající super El Niño v Pacifiku pravděpodobnost srážkově nadprůměrné zimy poněkud zvyšuje. Šance na rychlé doplnění chybějících zásob vody v přehradách je tedy sice velmi malá, ale s rostoucí dobou směrem do zimy se zvyšuje.


Multimodelová sezónní předpověď pravděpodobnostní kategorie srážek pro zimu - pro Česko počítá s 50- až 60procentní šancí na nadprůměrné srážky, zdroj: charts.ecmwf.int