Katastrofální požáry ve Francii výrazným způsobem podpořil vývoj počasí
Nejhorší situace od druhé světové války, tak popisuje aktuální stav vyvolaný katastrofálními požáry francouzský prezident. Více než čtvrt miliónů lidí se muselo evakuovat. Nejhorší situace zůstává v jihozápadních částech země, ale požáry trápí i Provence a další regiony Francie. Hasičům se daří dostat požáry jen částečně pod kontrolu. O výjimečnosti letošní sezóny požárů ve Francii svědčí například plocha spálené země, která přesáhla 91 tisíc hektarů (což je téměř dvojnásobek velikosti Prahy), přičemž medián za posledních 20 let je pro tuto roční dobu asi 34krát nižší! Plameny zasáhly už o třetinu větší plochu území, než v dosud rekordním roce 2022.
Kumulativní plocha spálené půdy pro rok 2026 (červeně) ve srovnání s s mediánem za roky 2006-2025 (šedě) a do letoška nejhorším rokem 2022 (hnědě), zdroj: x.com
Co vlastně stojí za masivností a extremitou letošní sezóny požárů ve Francii? Na jedné straně možná trochu překvapivě poměrně vlhký konec zimy, který napomohl bujnému růstu vegetace během jara. Jenže jarní měsíce už samy o sobě byly srážkově podnormální, což postupně vedlo k poklesu vlhkosti v půdě a následně i vysychání vegetace. A k tomu se přidaly nadprůměrné teploty. Jihozápadní Francie zažila nejteplejší duben, následoval květen, který se z pohledu celé země umístil na druhém místě. A pak přišel nejteplejší červen v historii. Během těchto teplých měsíců přitom zemi zasáhly dvě mimořádné horké vlny - jedna v poslední květnové dekádě, druhá ve druhé polovině června. Mimochodem právě červen je v západní Evropě měsícem s nejrychlejším tempem oteplování, což je spojeno s globální změnou klimatu a lidskou činností - kvůli tomu je letos zaznamená červnová horká vlna více než 10krát pravděpodobnější než na začátku tohoto století.
Další období veder následovalo během první a druhé červencové dekády. Čtvrtá vlna pak probíhá v současnosti. Například v Bordeaux, které je nyní kvůli okolním požárům ostře sledovaným velkým městem, letos teplota už ve 22 dnech přesáhla hranici velmi horkého dne, tedy 35 °C! Období výrazně nadprůměrných teplot byla často způsobena mohutnými tlakovými výšemi v podobě tzv. heat dome (tepelných kopulí). Ty přinášely převážně slunečné počasí s minimem srážek. A právě dlouhé dny s podmínkami intenzivního výparu vedly k výraznému snížení půdní vlhkosti a následně usychání vegetace.
Družicový pohled na Francii ukazuje, jak během dvou měsíců vegetace na většině území výrazně uschla, zdroj: x.com
Přidáme-li k tomu i zmíněné podprůměrné srážky, dostaneme "ideální" kombinaci pro nárůst požárního rizika až na extrémní úroveň. Pak stačí jediná blesk nebo lidská neopatrnost a vzniklý požár se velmi snadno rozhoří do velikosti, která se jen obtížně daří hasit. V případě některých požárů byla jejich rozloha natolik velká, že vedla ke vzniku pyrocumulonimbů, vertikálně mohutných bouřkových mraků. Srážky se ale v horkém požárním prostředí odpaří ještě ve vzduchu. A navíc s nimi spojené bleskové výboje můžou vytvářet nová ohniska i mimo už zuřící požáry.
Pyrocumulonimbus západně od Bordeaux, zdroj: NASA Worldview
Pro další vývoj požárů ve Francii bude zásadní průběh počasí. Podobně jako Česko, zažívá i velká část Francie aktuálně výraznou vlnu horkého počasí, kdy teploty šplhají zejména na jihozápadě i nad 40 °C. V následujících dnech se sice částečně ochladí (i když v neděli opět přechodně oteplí) a dorazí taky přeháňky a bouřky. Nicméně srážkové úhrny většinou nepřesáhnou 10, v bouřkách výjimečně 30 milimetrů. Méně příznivá je předpověď větru - od zítřejšího odpoledne do pátečního večera měl být právě na jihozápadě země silnější, a to převážně od západu až severozápadu. A to je potenciálně velmi nepříznivá zpráva pro obyvatel Bordeaux s ohledem na šíření požáru, který zuří západně od města. Po neděli to sice vypadá na teploty, které budou většinou jen mírně nadprůměrné, ale významnější srážky v předpovědi chybí. Příroda, přesněji počasí tedy s hašením požárů moc nápomocné nebude. Vzhledem k rozsáhlosti ohňů by přitom byly potřeba několikadenní trvalé a vydatnější srážky, nic takového ale zatím v dohledu není. Panují proto obavy, že potrvá řadu týdnů, než se požáry podaří uhasit. Navíc léto ještě nekončí a pravděpodobnost výskytu další horké vlny během srpna není úplně malá.
Očekávané srážky do příští středy, zdroj: ventusky.com
Kumulativní plocha spálené půdy pro rok 2026 (červeně) ve srovnání s s mediánem za roky 2006-2025 (šedě) a do letoška nejhorším rokem 2022 (hnědě), zdroj: x.com
Co vlastně stojí za masivností a extremitou letošní sezóny požárů ve Francii? Na jedné straně možná trochu překvapivě poměrně vlhký konec zimy, který napomohl bujnému růstu vegetace během jara. Jenže jarní měsíce už samy o sobě byly srážkově podnormální, což postupně vedlo k poklesu vlhkosti v půdě a následně i vysychání vegetace. A k tomu se přidaly nadprůměrné teploty. Jihozápadní Francie zažila nejteplejší duben, následoval květen, který se z pohledu celé země umístil na druhém místě. A pak přišel nejteplejší červen v historii. Během těchto teplých měsíců přitom zemi zasáhly dvě mimořádné horké vlny - jedna v poslední květnové dekádě, druhá ve druhé polovině června. Mimochodem právě červen je v západní Evropě měsícem s nejrychlejším tempem oteplování, což je spojeno s globální změnou klimatu a lidskou činností - kvůli tomu je letos zaznamená červnová horká vlna více než 10krát pravděpodobnější než na začátku tohoto století.
Další období veder následovalo během první a druhé červencové dekády. Čtvrtá vlna pak probíhá v současnosti. Například v Bordeaux, které je nyní kvůli okolním požárům ostře sledovaným velkým městem, letos teplota už ve 22 dnech přesáhla hranici velmi horkého dne, tedy 35 °C! Období výrazně nadprůměrných teplot byla často způsobena mohutnými tlakovými výšemi v podobě tzv. heat dome (tepelných kopulí). Ty přinášely převážně slunečné počasí s minimem srážek. A právě dlouhé dny s podmínkami intenzivního výparu vedly k výraznému snížení půdní vlhkosti a následně usychání vegetace.
Družicový pohled na Francii ukazuje, jak během dvou měsíců vegetace na většině území výrazně uschla, zdroj: x.com
Přidáme-li k tomu i zmíněné podprůměrné srážky, dostaneme "ideální" kombinaci pro nárůst požárního rizika až na extrémní úroveň. Pak stačí jediná blesk nebo lidská neopatrnost a vzniklý požár se velmi snadno rozhoří do velikosti, která se jen obtížně daří hasit. V případě některých požárů byla jejich rozloha natolik velká, že vedla ke vzniku pyrocumulonimbů, vertikálně mohutných bouřkových mraků. Srážky se ale v horkém požárním prostředí odpaří ještě ve vzduchu. A navíc s nimi spojené bleskové výboje můžou vytvářet nová ohniska i mimo už zuřící požáry.
Pyrocumulonimbus západně od Bordeaux, zdroj: NASA Worldview
Pro další vývoj požárů ve Francii bude zásadní průběh počasí. Podobně jako Česko, zažívá i velká část Francie aktuálně výraznou vlnu horkého počasí, kdy teploty šplhají zejména na jihozápadě i nad 40 °C. V následujících dnech se sice částečně ochladí (i když v neděli opět přechodně oteplí) a dorazí taky přeháňky a bouřky. Nicméně srážkové úhrny většinou nepřesáhnou 10, v bouřkách výjimečně 30 milimetrů. Méně příznivá je předpověď větru - od zítřejšího odpoledne do pátečního večera měl být právě na jihozápadě země silnější, a to převážně od západu až severozápadu. A to je potenciálně velmi nepříznivá zpráva pro obyvatel Bordeaux s ohledem na šíření požáru, který zuří západně od města. Po neděli to sice vypadá na teploty, které budou většinou jen mírně nadprůměrné, ale významnější srážky v předpovědi chybí. Příroda, přesněji počasí tedy s hašením požárů moc nápomocné nebude. Vzhledem k rozsáhlosti ohňů by přitom byly potřeba několikadenní trvalé a vydatnější srážky, nic takového ale zatím v dohledu není. Panují proto obavy, že potrvá řadu týdnů, než se požáry podaří uhasit. Navíc léto ještě nekončí a pravděpodobnost výskytu další horké vlny během srpna není úplně malá.
Očekávané srážky do příští středy, zdroj: ventusky.com
