Kroupy na jihu Čech přesáhly 5 cm, letos jsou zatím největší
Po poledni se na Šumavě u Prachatic a Vimperka rozvinula až extrémně silná bouřka, která na řadu míst přinesla vydatné krupobití. Nejhorší byla situace zatím na Prachaticku. Lokálně se tam vytvořila několikacentimetrová vrstva krup. Hlavně ale některé kroupy dosáhly průměru 6 až 7 cm, což jsou už extrémně velké kroupy a letos největší u nás zaznamenané. Největší zachytili lidé v Ratibořově Lhotě na Prachaticku (viz snímky níže).

Odpolední kroupy v Ratiborově Lhotě (Prachaticko, kde je zachytila Vlasta Možíšová Bílá), zdroj: facebook.com

Výrazné kroupové jádro na radaru (bílá barva) v době, kdy přnášelo kolem Prachatic nějvětší kroupy (kolem 13:45), zdroj: ventusky.com
Příčinou mimořádně velkých krup bylo několik faktorů, které se dnes sešly zároveň. V oblasti Šumavy se vytvořila supercela, která následně postupovala na jihovýchod oblastí mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi dále do Rakouska. Zároveň se nad Českem nachází velmi teplý a vlhký vzduch s mimořádně vysokou energií pro vznik bouřek (CAPE), zatímco ve vyšších vrstvách atmosféry proudí chladnější vzduch. Supercela tak vytvářela extrémně silné výstupné proudy, které dokázaly kroupy opakovaně vynášet vysoko nad hladinu mrazu. Tam na ně namrzaly další vrstvy ledu, až dorostly do velikosti 6 až 7 cm. Teprve když byly příliš těžké, aby je proudění udrželo, dopadly na zem. Takto velké kroupy se v Česku objevují jen výjimečně a mohou způsobit značné škody na autech, střechách i vegetaci.

Odpolední kroupy v Ratiborově Lhotě (Prachaticko, kde je zachytila Vlasta Možíšová Bílá), zdroj: facebook.com

Výrazné kroupové jádro na radaru (bílá barva) v době, kdy přnášelo kolem Prachatic nějvětší kroupy (kolem 13:45), zdroj: ventusky.com
Příčinou mimořádně velkých krup bylo několik faktorů, které se dnes sešly zároveň. V oblasti Šumavy se vytvořila supercela, která následně postupovala na jihovýchod oblastí mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi dále do Rakouska. Zároveň se nad Českem nachází velmi teplý a vlhký vzduch s mimořádně vysokou energií pro vznik bouřek (CAPE), zatímco ve vyšších vrstvách atmosféry proudí chladnější vzduch. Supercela tak vytvářela extrémně silné výstupné proudy, které dokázaly kroupy opakovaně vynášet vysoko nad hladinu mrazu. Tam na ně namrzaly další vrstvy ledu, až dorostly do velikosti 6 až 7 cm. Teprve když byly příliš těžké, aby je proudění udrželo, dopadly na zem. Takto velké kroupy se v Česku objevují jen výjimečně a mohou způsobit značné škody na autech, střechách i vegetaci.