Letošní zima přináší na severní polokouli intenzivní vpády studeného vzduchu
Po poměrně teplém začátku nabrala zima během ledna na intenzitě a na různých místech severní polokoule došlo, někdy i k opakovaným, vpádům studeného arktického vzduchu do středních, zejména v oblasti Severní Ameriky dokonce i do nižších zeměpisných šířek. Hlavní příčinou je především značně nestabilní stratosférický polární vír, který opakovaně "kolabuje", což je spojeno jednak s výrazným oteplením ve stratosféře a následně se to s určitým časovým odstupem projevuje výraznou tendencí k meandrování tryskového proudění v troposféře. A právě toto meandrování má za následek výše zmíněné vpády mrazivého arktického vzduchu daleko na jih, nicméně současně dochází i k pronikání teplého vzduchu do vysokých zeměpisných šířek, tedy k severu.
Výrazně meandrující tryskové proudění nad Severní Amerikou začátkem února, zdroj: ventusky.com
Opakované vpády arktického vzduchu v Severní Americe
Jedno z historicky nejčasnějších zhroucení polárního víru ve stratosféře nastalo už během letošního listopadu. To se následně projevilo výrazným vpádem arktického vzduchu na přelomu první a druhé prosincové dekády v Kanadě a na severovýchodě USA. Další výrazné zhroucení tohoto polární víru nastalo v průběhu ledna. A právě tato epizoda následně připravila příznivé podmínky pro nezvykle studenou epizodu ve druhé polovině měsíce. Velká část Kanady a zhruba severovýchodní polovina Spojených států se ocitly pod opakovanými vpády mrazivého vzduchu, který do těchto oblastí pronikal v týlech tlakových níží. Nejvýraznější a svými důsledky i nejhorší příliv arktického vzduchu nastal během poslední lednové dekády. V kombinaci se silným větrem dosáhla pocitová teplota mimořádně nízkých hodnot, například v Chicagu dosáhla -38 °C. Na čele studeného vzduchu se v rozsáhlé oblasti vyskytoval intenzivní mrznoucí déšť s tvorbou masivní ledovky.
Velmi studené ráno 2. února na Floridě a v Karibiku, zdroj: ventusky.com
Koncem ledna zažila vpád studeného vzduchu i celá Florida. Opravdu výjimečný byl ale především průnik arktického vzduchu na přelomu ledna a února, který vedl k přepisování teplotních rekordů dokonce i v Karibiku. Na Kubě poprvé v historii klesla teplota k 0 °C. Zde se sice brzy opět citelně oteplilo, ale mrazivé počasí dále na severu vyústilo například v nejrozsáhlejší pokrytí ledem Ontarijského jezera na tuto roční dobu od roku 1979. A výjimečné bylo například i sněžení v Torontu. Na tamním letišti napadlo za jediný den (25. ledna) 46 cm sněhu, což je staniční rekord 1denního úhrnu nového sněhu.
Ontarijské jezero je aktuálně pokryté ledem ze 43 %, nejvíc od roku 1979, zdroj: x.com
V Evropě silně mrazivý leden hlavně na severu
Po 4. nejteplejším prosinci v historii měření zažila Evropa podstatně chladnější leden. Stal se nejstudenějším od roku 2010. Nejvíc k tomu přispěly Skandinávie a pobaltské státy. V Laponsku klesala teplota pod -30 °C, Norsko má za sebou dokonce 15. nejchladnější leden od začátku minulého století a lokálně dosáhly měsíční teplotní odchylky až kolem -10 stupňů. V Estonsku šlo o jeden z nejchladnějších lednů za poslední čtvrtstoletí a zejména druhá polovina měsíce byla velmi mrazivá. Mimochodem právě toto silně mrazivé počasí umožnilo zprovoznit tzv. ledovou cestu vedoucí po zamrzlém moři a spojující ostrovy Saaremaa and Hiiumaa. Pořádné mrazy ale zažili i jižnější oblasti, například začátkem února klesla teplota v Litvě na -34,3 °C, nejnižší hodnotu za 30 let.
Odchylky teploty vzduchu za letošní leden od průměru období 1991-2020, zdroj: climate.copernicus.eu
Mrazy v Japonsku a Číně
A teplotně výrazně podprůměrný byl leden taky v centrálních oblastech Sibiře. Tento mrazivý vzduch se občas postaral o studené epizody na severovýchodě Číny, a to zejména na začátku února. V Harbinu naměřili -32,8 °C, nejnižší únorovou teplotu za posledních 25 let. Začátkem tohoto týdne pak nezvykle nízké teploty zasáhly taky Japonsko. V centrálním Tokiu klesla teplota poprvé po 42 letech pod -3 °C. A 9. únor vedl i k přepsání rekordů na několika stanicích, mimo jiné na letišti Narita, kde naměřili -9,7 °C. V předchozích dnech až týdnech v Japonsku navíc místy vydatně sněžilo, na stanici Sukayu zaznamenali druhou nejvyšší lednovou výšku sněhu, a to 470 cm.
Rekordně chladné ráno 9. února v Japonsku, zdroj: x.com
Mimochodem v dalších dnech není vyloučena další epizoda stratosférického oteplení vedoucí k narušení polárního víru. Jak moc výrazně se to ale projeví na případných vpádech arktického vzduchu v závěru měsíce a na začátku jara je v tuto chvíli zatím poměrně nejisté.
Zejména v Grónsku mimořádně teplý leden
I přes výše uvedené výrazné vpády velmi studeného vzduchu je nutné zdůraznit, že v jiných částech severní polokoule často panovaly nadprůměrně vysoké teploty. Tepleji bylo nad většinou Afriky nebo v Číně, taky na západě Severní Ameriky. A zcela výjimečných odchylek dosáhly teploty především v Grónsku a na krajním severovýchodě Kanady. Za celý leden odchylky v těchto oblastech dokonce místy přesáhly 10 °C. Velmi teplo bylo taky severně od mrazivé Skandinávie. A právě teplá Arktida se podepisuje na výrazně teplejším lednu z globálního pohledu a do značné míry zřejmě napomáhá i zmíněnému meandrování tryskového proudění.
Výrazně meandrující tryskové proudění nad Severní Amerikou začátkem února, zdroj: ventusky.com
Opakované vpády arktického vzduchu v Severní Americe
Jedno z historicky nejčasnějších zhroucení polárního víru ve stratosféře nastalo už během letošního listopadu. To se následně projevilo výrazným vpádem arktického vzduchu na přelomu první a druhé prosincové dekády v Kanadě a na severovýchodě USA. Další výrazné zhroucení tohoto polární víru nastalo v průběhu ledna. A právě tato epizoda následně připravila příznivé podmínky pro nezvykle studenou epizodu ve druhé polovině měsíce. Velká část Kanady a zhruba severovýchodní polovina Spojených států se ocitly pod opakovanými vpády mrazivého vzduchu, který do těchto oblastí pronikal v týlech tlakových níží. Nejvýraznější a svými důsledky i nejhorší příliv arktického vzduchu nastal během poslední lednové dekády. V kombinaci se silným větrem dosáhla pocitová teplota mimořádně nízkých hodnot, například v Chicagu dosáhla -38 °C. Na čele studeného vzduchu se v rozsáhlé oblasti vyskytoval intenzivní mrznoucí déšť s tvorbou masivní ledovky.
Velmi studené ráno 2. února na Floridě a v Karibiku, zdroj: ventusky.com
Koncem ledna zažila vpád studeného vzduchu i celá Florida. Opravdu výjimečný byl ale především průnik arktického vzduchu na přelomu ledna a února, který vedl k přepisování teplotních rekordů dokonce i v Karibiku. Na Kubě poprvé v historii klesla teplota k 0 °C. Zde se sice brzy opět citelně oteplilo, ale mrazivé počasí dále na severu vyústilo například v nejrozsáhlejší pokrytí ledem Ontarijského jezera na tuto roční dobu od roku 1979. A výjimečné bylo například i sněžení v Torontu. Na tamním letišti napadlo za jediný den (25. ledna) 46 cm sněhu, což je staniční rekord 1denního úhrnu nového sněhu.
Ontarijské jezero je aktuálně pokryté ledem ze 43 %, nejvíc od roku 1979, zdroj: x.com
V Evropě silně mrazivý leden hlavně na severu
Po 4. nejteplejším prosinci v historii měření zažila Evropa podstatně chladnější leden. Stal se nejstudenějším od roku 2010. Nejvíc k tomu přispěly Skandinávie a pobaltské státy. V Laponsku klesala teplota pod -30 °C, Norsko má za sebou dokonce 15. nejchladnější leden od začátku minulého století a lokálně dosáhly měsíční teplotní odchylky až kolem -10 stupňů. V Estonsku šlo o jeden z nejchladnějších lednů za poslední čtvrtstoletí a zejména druhá polovina měsíce byla velmi mrazivá. Mimochodem právě toto silně mrazivé počasí umožnilo zprovoznit tzv. ledovou cestu vedoucí po zamrzlém moři a spojující ostrovy Saaremaa and Hiiumaa. Pořádné mrazy ale zažili i jižnější oblasti, například začátkem února klesla teplota v Litvě na -34,3 °C, nejnižší hodnotu za 30 let.
Odchylky teploty vzduchu za letošní leden od průměru období 1991-2020, zdroj: climate.copernicus.eu
Mrazy v Japonsku a Číně
A teplotně výrazně podprůměrný byl leden taky v centrálních oblastech Sibiře. Tento mrazivý vzduch se občas postaral o studené epizody na severovýchodě Číny, a to zejména na začátku února. V Harbinu naměřili -32,8 °C, nejnižší únorovou teplotu za posledních 25 let. Začátkem tohoto týdne pak nezvykle nízké teploty zasáhly taky Japonsko. V centrálním Tokiu klesla teplota poprvé po 42 letech pod -3 °C. A 9. únor vedl i k přepsání rekordů na několika stanicích, mimo jiné na letišti Narita, kde naměřili -9,7 °C. V předchozích dnech až týdnech v Japonsku navíc místy vydatně sněžilo, na stanici Sukayu zaznamenali druhou nejvyšší lednovou výšku sněhu, a to 470 cm.
Rekordně chladné ráno 9. února v Japonsku, zdroj: x.com
Mimochodem v dalších dnech není vyloučena další epizoda stratosférického oteplení vedoucí k narušení polárního víru. Jak moc výrazně se to ale projeví na případných vpádech arktického vzduchu v závěru měsíce a na začátku jara je v tuto chvíli zatím poměrně nejisté.
Zejména v Grónsku mimořádně teplý leden
I přes výše uvedené výrazné vpády velmi studeného vzduchu je nutné zdůraznit, že v jiných částech severní polokoule často panovaly nadprůměrně vysoké teploty. Tepleji bylo nad většinou Afriky nebo v Číně, taky na západě Severní Ameriky. A zcela výjimečných odchylek dosáhly teploty především v Grónsku a na krajním severovýchodě Kanady. Za celý leden odchylky v těchto oblastech dokonce místy přesáhly 10 °C. Velmi teplo bylo taky severně od mrazivé Skandinávie. A právě teplá Arktida se podepisuje na výrazně teplejším lednu z globálního pohledu a do značné míry zřejmě napomáhá i zmíněnému meandrování tryskového proudění.
