Nadcházející zimu modely čekají spíše teplotně nadprůměrnou, signály pro chladnou zimu zatím nejsou
Letošní Martin na pověstném bílém koni (opět) nepřijel a ani do konce tohoto týdne nás žádné sněžení nečeká. Trochu odlišná situace se rýsuje pro začátek příštího týdne, kdy nás zřejmě přejde studená fronta následovaná přílivem studeného vzduchu od severozápadu a alespoň na horách by mělo sněžit. Chladné proudění by mohlo přetrvat po většinu příštího týdne, který by se tak mohl stát i teplotně mírně podprůměrným. Nicméně je vhodné připomenout, že průměrná denní maxima se na konci druhé listopadové dekády pohybují kolem 5 až 6 stupňů a noční teploty kolem nuly nebo lehce pod ní nejsou touto dobou už nic neobvyklého. Pro poslední listopadový týden navíc dostupné předpovědní materiály slibují spíše návrat nadprůměrně teplého počasí, takže předčasný nástup zimy není příliš pravděpodobný. Na druhou stranu, titulky některých bulvárněji zaměřených médií v posledních týdnech občas slibovaly tuhou zimy nebo silné mrazy a přívaly sněhu. Ty občas dávaly do spojitosti s jevem La Niña, který aktuálně probíhá v tropickém Pacifiku. Nicméně jeho vliv na dění v Evropě je velmi slabý až obtížně prokazatelný, takže vyvozovat z jeho přítomnosti dopady na naši zimu není možné.
Očekávaná teplota ve výšce 1500 m nad zemí (850 hPa) příští týden v pondělí - do střední Evropy začne proudit studený vzduch, který se alespoň na horách postará o příchod zimy s celodenními mrazy, zdroj: ventusky.com
K sub-sezónním předpovědím lze občas využít chování stratosféry, resp. vývoj polárního stratosférického víru. Jeho kolaps totiž často vyústí k vpádům studeného arktického vzduchu do nižších zeměpisných šířek. V příštích týdnech se shodou okolností zřejmě odehraje poměrně časná epizoda tzv. náhlého stratosférického oteplení, která právě ke zmíněnému zhroucení nebo alespoň oslabení polárního víru vede. Nicméně očekávané projevy v troposféře zatím počítají s vpády mrazivého vzduchu spíše jen do jižních oblastí Severní Ameriky, pro Evropu je potenciální dopad dosti nejasný. Samozřejmě k dalšímu zhroucení víru může dojít (a často i dochází) taky později během zimní sezóny, ty v tuto chvíli ale předpovídat nelze.
Pro zimu jako celek nicméně máme k dispozici čerstvé dlouhodobé předpovědi. Ty pro oblast Evropy a přilehlého Atlantiku v současnosti počítá 9 předpovědních center. Nicméně jejich výstupy pro jednotlivé měsíce nadcházející zimy i sezónu jako celek se vzájemně poměrně liší. A to znamená relativně velkou nejistotu ve vývoji chování proudění nad naším kontinentem a okolím. Výrazná většina výhledů se přesto shoduje v tom, že by nadcházející zima měla být teplotně nadprůměrná, případně blízká dlouhodobému průměru. Ten se přitom bere pro období 1993 až 2016, které zahrnuje už převážně nadprůměrně teplé zimy.
Předpověď pro zimu jako celek – pravděpodobnostní kategorie pro teplotu vzduchu – pro Česko by s 60- až 70procentní pravděpodobností měla být zima teplotně nadprůměrná (multimodelová předpověď), zdroj: charts.ecmwf.int
Předpověď pro zimu jako celek – očekávaná odchylka teplota vzduchu z ansámblového průměru – pro Česko by odchylka měla činit +1 až +2 °C (multimodelová předpověď), zdroj: charts.ecmwf.int
Z hlediska tlakového pole preferuje většina modelů výskyt nižšího tlaku vzduchu nad severem kontinentu, což znamená i častější západní proudění ve střední Evropě, a tedy příliv teplejšího vzduchu od západu. Případně se může nad centrální částí kontinentu vyskytovat tlaková výše, která pak vede spíše k inverznímu charakteru počasí. Při něm panují na horách spíše teplejší podmínky počasí, v nížinách mírně chladnější.
Z hlediska srážek modely předpokládají nadprůměrné množství na severu kontinentu. Pro naše území a okolí ale v drtivé většině modelových výstupů není k dispozici spolehlivý signál. Jinými slovy, zatím není možné nic moc říci o tom, kolik sněhu nebo obecně vláhy by během zimy u nás mělo spadnout.
Z výše uvedeného vyplývá, že na základě seriózních a dostupných podkladů není důvod očekávat tuhou zimu, ale čeká nás zřejmě mírně teplotně nadprůměrná sezóna. Ostatně tomu napovídá ještě jeden faktor a tím je aktuálně často výrazně nadprůměrně teplá mořská voda u evropských břehů. Její odchylka místy přesahuje +3 °C. To se sice může během několika týdnů při proudění studeného vzduchu, zatím ale tento faktor povede k ohřívání vzduchových hmot postupujících nad teplou vodou.
Moře u evropských břehů je aktuálně většinou výrazně teplejší, než odpovídá dlouhodobému průměru, zdroj: pulse.climate.copernicus.eu
Očekávaná teplota ve výšce 1500 m nad zemí (850 hPa) příští týden v pondělí - do střední Evropy začne proudit studený vzduch, který se alespoň na horách postará o příchod zimy s celodenními mrazy, zdroj: ventusky.com
K sub-sezónním předpovědím lze občas využít chování stratosféry, resp. vývoj polárního stratosférického víru. Jeho kolaps totiž často vyústí k vpádům studeného arktického vzduchu do nižších zeměpisných šířek. V příštích týdnech se shodou okolností zřejmě odehraje poměrně časná epizoda tzv. náhlého stratosférického oteplení, která právě ke zmíněnému zhroucení nebo alespoň oslabení polárního víru vede. Nicméně očekávané projevy v troposféře zatím počítají s vpády mrazivého vzduchu spíše jen do jižních oblastí Severní Ameriky, pro Evropu je potenciální dopad dosti nejasný. Samozřejmě k dalšímu zhroucení víru může dojít (a často i dochází) taky později během zimní sezóny, ty v tuto chvíli ale předpovídat nelze.
Pro zimu jako celek nicméně máme k dispozici čerstvé dlouhodobé předpovědi. Ty pro oblast Evropy a přilehlého Atlantiku v současnosti počítá 9 předpovědních center. Nicméně jejich výstupy pro jednotlivé měsíce nadcházející zimy i sezónu jako celek se vzájemně poměrně liší. A to znamená relativně velkou nejistotu ve vývoji chování proudění nad naším kontinentem a okolím. Výrazná většina výhledů se přesto shoduje v tom, že by nadcházející zima měla být teplotně nadprůměrná, případně blízká dlouhodobému průměru. Ten se přitom bere pro období 1993 až 2016, které zahrnuje už převážně nadprůměrně teplé zimy.
Předpověď pro zimu jako celek – pravděpodobnostní kategorie pro teplotu vzduchu – pro Česko by s 60- až 70procentní pravděpodobností měla být zima teplotně nadprůměrná (multimodelová předpověď), zdroj: charts.ecmwf.int
Předpověď pro zimu jako celek – očekávaná odchylka teplota vzduchu z ansámblového průměru – pro Česko by odchylka měla činit +1 až +2 °C (multimodelová předpověď), zdroj: charts.ecmwf.int
Z hlediska tlakového pole preferuje většina modelů výskyt nižšího tlaku vzduchu nad severem kontinentu, což znamená i častější západní proudění ve střední Evropě, a tedy příliv teplejšího vzduchu od západu. Případně se může nad centrální částí kontinentu vyskytovat tlaková výše, která pak vede spíše k inverznímu charakteru počasí. Při něm panují na horách spíše teplejší podmínky počasí, v nížinách mírně chladnější.
Z hlediska srážek modely předpokládají nadprůměrné množství na severu kontinentu. Pro naše území a okolí ale v drtivé většině modelových výstupů není k dispozici spolehlivý signál. Jinými slovy, zatím není možné nic moc říci o tom, kolik sněhu nebo obecně vláhy by během zimy u nás mělo spadnout.
Z výše uvedeného vyplývá, že na základě seriózních a dostupných podkladů není důvod očekávat tuhou zimu, ale čeká nás zřejmě mírně teplotně nadprůměrná sezóna. Ostatně tomu napovídá ještě jeden faktor a tím je aktuálně často výrazně nadprůměrně teplá mořská voda u evropských břehů. Její odchylka místy přesahuje +3 °C. To se sice může během několika týdnů při proudění studeného vzduchu, zatím ale tento faktor povede k ohřívání vzduchových hmot postupujících nad teplou vodou.
Moře u evropských břehů je aktuálně většinou výrazně teplejší, než odpovídá dlouhodobému průměru, zdroj: pulse.climate.copernicus.eu
