V tomto týdnu nastal pomyslný vrchol hurikánové sezóny v Atlantiku, tedy v klimatologickém smyslu – právě 10. září je totiž v dlouhodobém průměru dnem, kdy se hurikány vyskytují nejčastěji. Jenže letos se nejen 10. září, ale i řadu dní před tímto datem žádný hurikán ani tropická bouře v Atlantiku nevyskytla. Posledním tropickým systémem byla bouře Ferdinand, která vznikla 23. srpna (a zanikla o 5 dnů později). Jinými slovy, v pátek 12. září to bude 19 dnů, co se vytvořila poslední bouře. Ne že by se občas neobjevily i delší úseky bez tropické aktivity, ale v období vrcholící sezóny jde o výjimečný stav. I když loni podobná situace nastala od 13. srpna do 8. září, což bylo poprvé od roku 1968, kdy takové období dosáhlo trvání alespoň 27 dnů. Nicméně později se vytvořily dva mimořádně ničivé hurikány Helene a Milton.

Letos zatím vzniklo 6 tropických bouří, pouze jediná dosáhla stadia hurikánu. Byl jím Erin, který sice zesílil až na pátou, nejsilnější kategorii, ale naštěstí minul pevninu. Průměrné datum vzniku třetího hurikánu je přitom 7., čtvrtého pak 16. září.

Letošní i loňská situace „hurikánového klidu“ jsou ale překvapivé tím, že v obou případech povrchová teplota mořské vody dosahuje, resp. dosahovala nezvykle vysokých, až rekordních hodnot. Právě teplé moře je přitom jednou ze základních podmínek, které napomáhají vzniku hurikánů, a jde i o parametr, ze kterého do značné míry vycházejí sezónní výhledy hurikánové aktivity – mimochodem pro tu letošní očekávaly nadprůměrnou sezónu. Dosavadní průběh letošního i loňského roku ale ukazuje, že by mohlo jít o poněkud přeceňovaný parametr z hlediska dlouhodobé prognózy. Letos byla navíc teplota vody během června a července v hlavní oblasti vzniku hurikánů v centrálním tropickém Atlantiku v blízkosti dlouhodobého průměru, občas i podprůměrná, od konce července je ale nadprůměrná.


Aktuální odchylka teploty mořské vody v severním Atlantiku od dlouhodobého průměru, zdroj: cyclonicwx.com

Dalším faktorem, který působil proti prohlubování tropických cyklón, byl výraznější střih větru, zejména v oblasti Karibského moře. Dále pak, hlavně v červnu a červenci dosahoval přízemní tlak vzduchu v tropickém Atlantiku včetně jeho západní části až rekordně vysokých hodnot – což je další činitel působící proti vzniku hurikánů. A konečně, přispěl rovněž suchý vzduch, nejprve z Afriky (čemuž napomáhalo suché jaro a první polovina léta ve východní Africe), v posledních týdnech spíše v okrajovém proudění azorské tlakové výše. Tento suchý vzduch často pronikal daleko na západ nad Atlantský oceán, případně až Karibiku a snižuje vlhkost ve střední troposféře. Tím komplikuje vznik mohutné konvektivní bouřkové oblačnosti, která je ale nutná pro uvolnění latentního tepla, jež pak napomáhá dynamice vývoje hurikánů. V neposlední řadě je pro hurikány důležitá i dynamika horních hladin troposféry, kde se letos často vyskytují anticyklonální hřebeny vyššího tlaku, které působí proti podpoře výstupných pohybů. A mimochodem ještě další spojitost bychom našli v souvislosti s tzv. Hadleyovou cirkulací. Jde o systém proudění, kdy u rovníku převažují výstupné pohyby a v subtropických oblastech sestupné pohyby. V letošním roce je ale situace taková, že kvůli vyšším teplotám ve středních zeměpisných šířkách se Hadleyova cirkulace rozšířila směrem k severu, což ve svém důsledku vedlo k méně příznivým podmínkám pro vznik instability v tropech. A slabší instabilita pak znamená méně intenzivní výstupné pohyby a obtížnější vznik bouřkových mraků.


Jedním z důvodů podprůměrné hurikánové aktivity je i suchý vzduch – zde průměr vlhkosti vzduch v hladině 600 hPa (cca 4,5-5 km) za období od 25. 8. do 7. 9. 2025, zdroj: noaa.gov

Do konce oficiální hurikánové sezóny v Atlantiku zbývá asi měsíc a půl. Podle aktuálních modelů by podmínky v atmosféře měly postupně být příznivější pro vznik a vývoj tropických cyklón. Během druhé poloviny příštího týdne by se měla vytvořit poměrně hluboká tropická cyklóna v centrálních oblastech Atlantiku a směřovat k severozápadu. Modely zatím naznačují i možnost výraznějšího vývoje až vzniku silného hurikánu, nicméně vzhledem ke vzdálenosti předpovědi je nutné toto očekávání brát s jistou rezervou. A podobné je to i s potenciálním vznikem tropické bouře či hurikánu v blízkosti mexického poloostrova Yucatán – i zde je nejistota zatím velká. Jak jsme ale zažili v minulosti, může i závěr hurikánové sezóny přinést nejedno překvapení a silné hurikány.


Průměr ansámblu předpovědí dráh tropických níží v Atlantiku a Karibiku podle modelu ECMWF, zdroj: weathernerds.org


Akumulované nárazy větru na následujích 10 dní podle modelu GFS, který počítá v následujících 10 dnech se vznikem potenciálně silného hurikánu nad středním Atlantikem a hurikánu v blízkosti poloostrova Yucatán, zdroj: ventusky.com