Letos zažíváme opět teplotně nadprůměrnou zimu a sněhu je málo. V lednu neležel ani na horách, natož v nížinách. Řada lidí tak vnímá letošní zimu opět jako nevydařenou. Podobně ale lidé zimu vnímali i přesně před 100 lety. Podívejme se, jak vypadala zima 1922/1923 na našem území. Nad málem sněhu a vysokými teplotami se tehdy dokonce zamýšlel v Lidových novinách Karel Čapek a vzpomínal na sněhově bohaté zimy. Svůj článek tehdy začal větou: Každý to říká, že dřív bývalo více sněhu. Kam se sníh poděl, nevím, a také meteorologové to dosud nijak nevysvětlili. (bejvavalo.cz). Ve svém článku se pozastavuje nad tím, jak málo sněhu je a když napadne, tak zase rychle zmizí. Ostatně článek končí povzdechem neboť nežli jsem dopsal tento odstaveček, sníh sešel a je zas černo a mokro, kam se podívám.

Zima 1922/1923 začala ovšem docela nadějně. Hned prosinec 1922 přinesl hodně sněhu do hor. Na severních horách napadlo nebývale brzy význačné množství sněhu. Na Smrku v Jizerských Horách dosáhla v polovině měsíce výška sněhu dokonce 198 cm. Na Ramzové v Jeseníkách leželo 180 cm a v Peci Pod Sněžkou 150 cm. Na Lysé hoře podle neoficiálních měření leželo dokonce 263 cm sněhu (cmes.cz). Jedná se o rekordní výšky sněhu pro prosinec. Na Vánoce byl sníh ale už jen ve vyšších polohách, v nížinách nebyl a teploty se pohybovaly kolem 3 °C.


Klostermannova cesta na Šumavě v zimě roku 1923 - v nížinách sice zima byla často bez sněhu, ale na horách ho bylo hodně, zdroj: stara-sumava.cz

V lednu se opět v nižších polohách teploty pohybovaly nad bodem mrazu. V Praze se vyskytly za celý měsíc jen tři mrazové dny. Na horách se ale držely celodenní mrazy a dále přibývalo sněhu. Lyžařské podmínky byly skvělé. Výraznější obleva přišla na začátku února. V nížinách se teploty dostaly i nad 10 °C a kolem 5 °C bylo i na horách. Sníh tak rychle tál. V průběhu druhého týdne se ale vrátily mrazy a s nimi i sněžení. V polovině měsíce i v nížinách teploty klesly pod -10 °C a nastaly nejchladnější dny této zimy. Na horách opět připadlo sněhu. O situaci v Beskydech dne 20. února referuje místní návštěvník takto: Sněhu leží asi na 1/2 metru, ale všude v lesích kupí se smělé závěje měníce docela scenérii, i větve stromů klesají pod bílou těžkou vrstvou. Ostravice nezamrzla a zpívá derouc letovou kůru při březích. (beskydskevzpominky.cz). V závěru měsíce se ale opět oteplilo.


Graf zobrazuje nejvyšší a nejnižší denní teploty v průběhu února 1923, šedou čárou jsou znázorněny dlouhodobé průměry pro daný den., zdroj: in-pocasi.cz

Celkově například v Praze Klementinu průměrná teplota za zimu 1922/1923 dosáhla na 1,4 °C. Průměr za tehdy posledních 30 let byl přitom 0,5 °C a zima tak byla nadprůměrná. Ne ale výrazně. Ještě teplejší zima se vyskytla v roce 1915/1916, kdy dosáhla průměrná teplota až na 3,2 °C. Naopak o poznání chladnější zimy se vyskytovaly před rokem 1900. Právě to lidi vedlo k úvahám nad tím, proč se tolik změnil charakter zim a již nejsou tak sněhově bohaté a chladné. Končila totiž tzv. malá doba ledová.

V dnešní době jsme se ale posunuli dál a zimy jsou ještě teplejší než ty, které lidem připadaly neobvykle teplé na začátku minulého století. Letos je například průměrná teplota v Praze Klementinu za prosinec a leden 4 °C. Někoho by možná napadlo, že Klementinum se otepluje díky tepelnému ostrovu města. Podobné hodnoty ale hlásí i další stanice v Česku. Například na Milešovce průměrná teplota za zimu 1922/1923 byla -3,2 °C. V současné zimě zatím dosahuje jen -1,9 °C. Také v kronice obce Včelná u Českých Budějovicích stojí, že zima 1922/1923 byla mírná - sněhu bylo málo a převažovalo teplo (vcelna.cz).