Sucho v Česku aktuálně nehrozí, ale srážkový deficit z první poloviny roku přetrvává
Poslední týdny jsou v Česku ve znamení poměrně četných srážek. Zejména podle povrchového stavu půdy je patrné, že v této vrstvě sucho aktuálně nehrozí. Ostatně půdní sucho se na našem území naposledy vyskytlo na přelomu srpna a září. A ani suché epizody v předchozích částech letošního roku neměly zpravidla příliš dlouhého trvání, jaké jsme zažili v posledních letech. Po určité době je vždy ukončily poměrně vydatné deště.
Během letošního října spadne ve střední Evropě průměrné až nadprůměrné množství srážek (mapa ukazuje odchylku srážek od průměru za posledních 40 let), zdroj: ventusky.com
Na druhou stranu, z dlouhodobějšího pohledu od začátku letošního roku na většině území České republiky stále přetrvává významný srážkový deficit. Ten byl způsoben především v první polovině roku, která se stala nejsušší polovinou za posledních 65 let. Relativně nejméně srážek přinesl únor, kdy za celé území spadlo v průměru jen 30 % obvyklého množství.
Během letošního února spadlo v Česku relativně nejméně srážek – na mapě znázorněny odchylky měsíčních úhrnů od dlouhodobého průměru (mapa ukazuje odchylku srážek od průměru za posledních 40 let), zdroj: ventusky.com
A během léta se situace na řadě míst výrazně nezlepšila. Je pravda, že v Jihomoravském a Libereckém kraji a na západě Zlínského kraje sice spadlo celkově nejvíc srážek, ani tam ale nešlo o výrazně nadprůměrné hodnoty. Z pohledu okresních průměrů naměřili zhruba o pětinu více pouze na Hodonínsku a Vyškovsku. Překvapivě poměrně málo pršelo ve výše položených a horských polohách, ať už se jedná o oblast Českomoravské vrchoviny, Jeseníků (Bruntálsko mělo jen dvě třetiny průměru), ale i kopcovitých částí Plzeňského a Karlovarského kraje. Ostatně právě vliv léta se stále propisuje na srovnání dosavadních úhrnů srážek s dlouhodobým průměrem.
Srovnání srážek od začátku roku do 26. října 2025 ve srovnání s průměrem za období 1991– 2020, zdroj: chmi.cz
Poněkud jiný obrázek přineslo září. To bylo srážkově nadnormální a v Česku spadlo skoro o polovinu více srážek, než je dlouhodobý průměr. Relativně nejvíc vody naměřili ve středních Čechách (skoro o 75 procent více). Říjen pak pravděpodobně skončí jako srážkově průměrný měsíc. Z pohledu půdního sucha je právě díky posledním dvěma měsícům, které navíc byly teplotně průměrné, aktuální situace příznivá a na polovině území dosahuje půdní vlhkost alespoň 90 procent.
Sucho se aktuálně netýká ani povrchových vod. V tocích na našem území aktuálně protéká většinou 50 až 200 procent obvyklého říjnového průměrného množství vody. Zejména u řek odvodňujících hory na severu až severovýchodě, ale i Šumavu jsou průtoky často dvoj- až čtyř-, výjimečně i pětinásobné. Výrazněji podprůměrné průtoky jsou dosaženy jen na pár profilech, například dolní Cidliny, Nežárky nebo Strážnici.
Aktuální procentuální podíl průměrného denního průtoku naměřeného v posledních 24 hodinách k dlouhodobému průměrnému průtoku v říjnu ve srovnání s průměrem za období 1991–2020, zdroj: chmi.cz
A poměrně příznivé údaje přináší i pohled pod zemský povrch, tedy na hladinu podzemní vody v mělkých vrtech, které hlásí většinou normální stav. Podnormální hladiny se vyskytují hlavně na západě a severu Čech a pak na východě Čech. Poněkud horší je ale situace s vydatností pramenů, ta je totiž často mírně až silně podnormální, mimořádně podnormální pak v povodí Otavy, střední Vltavy, dolní Ohře, Ploučnice a Stěnavy, na Moravě v povodí Opavy a dolní Moravy.
U podzemních vod panovala v průběhu letošního roku nejhorší situace v jarních měsících, na čemž se podepsal především velmi suchý únor a následující jarní měsíce, ale taky chybějící sníh na konci zimy. Právě voda z tajícího sněhu je důležitým faktorem pro doplňování podzemních vod.
Stav hladiny podzemních vod v mělkých vrtech za minulý týden ve srovnání s obdobím 1991–2020 , zdroj: chmi.cz
V současnosti končí vlhké období a čeká nás několikadenní období s nadprůměrnými teplotami a často jen minimálními srážkami. Další deště přinese zřejmě nedělní studená fronta. Následující týdny by měly být srážkově spíše průměrné, nicméně dlouhodobé výhledy srážek bývají často dosti nepřesné. Ve vzdálenějším horizontu bude důležitý především vývoj sněhové pokrývky během nadcházející zimy. Současné předpovědi totiž zatím preferují spíše teplejší počasí, což by znamenalo spíše menší množství sněhu, zejména mimo hory.
Během letošního října spadne ve střední Evropě průměrné až nadprůměrné množství srážek (mapa ukazuje odchylku srážek od průměru za posledních 40 let), zdroj: ventusky.com
Na druhou stranu, z dlouhodobějšího pohledu od začátku letošního roku na většině území České republiky stále přetrvává významný srážkový deficit. Ten byl způsoben především v první polovině roku, která se stala nejsušší polovinou za posledních 65 let. Relativně nejméně srážek přinesl únor, kdy za celé území spadlo v průměru jen 30 % obvyklého množství.
Během letošního února spadlo v Česku relativně nejméně srážek – na mapě znázorněny odchylky měsíčních úhrnů od dlouhodobého průměru (mapa ukazuje odchylku srážek od průměru za posledních 40 let), zdroj: ventusky.com
A během léta se situace na řadě míst výrazně nezlepšila. Je pravda, že v Jihomoravském a Libereckém kraji a na západě Zlínského kraje sice spadlo celkově nejvíc srážek, ani tam ale nešlo o výrazně nadprůměrné hodnoty. Z pohledu okresních průměrů naměřili zhruba o pětinu více pouze na Hodonínsku a Vyškovsku. Překvapivě poměrně málo pršelo ve výše položených a horských polohách, ať už se jedná o oblast Českomoravské vrchoviny, Jeseníků (Bruntálsko mělo jen dvě třetiny průměru), ale i kopcovitých částí Plzeňského a Karlovarského kraje. Ostatně právě vliv léta se stále propisuje na srovnání dosavadních úhrnů srážek s dlouhodobým průměrem.
Srovnání srážek od začátku roku do 26. října 2025 ve srovnání s průměrem za období 1991– 2020, zdroj: chmi.cz
Poněkud jiný obrázek přineslo září. To bylo srážkově nadnormální a v Česku spadlo skoro o polovinu více srážek, než je dlouhodobý průměr. Relativně nejvíc vody naměřili ve středních Čechách (skoro o 75 procent více). Říjen pak pravděpodobně skončí jako srážkově průměrný měsíc. Z pohledu půdního sucha je právě díky posledním dvěma měsícům, které navíc byly teplotně průměrné, aktuální situace příznivá a na polovině území dosahuje půdní vlhkost alespoň 90 procent.
Sucho se aktuálně netýká ani povrchových vod. V tocích na našem území aktuálně protéká většinou 50 až 200 procent obvyklého říjnového průměrného množství vody. Zejména u řek odvodňujících hory na severu až severovýchodě, ale i Šumavu jsou průtoky často dvoj- až čtyř-, výjimečně i pětinásobné. Výrazněji podprůměrné průtoky jsou dosaženy jen na pár profilech, například dolní Cidliny, Nežárky nebo Strážnici.
Aktuální procentuální podíl průměrného denního průtoku naměřeného v posledních 24 hodinách k dlouhodobému průměrnému průtoku v říjnu ve srovnání s průměrem za období 1991–2020, zdroj: chmi.cz
A poměrně příznivé údaje přináší i pohled pod zemský povrch, tedy na hladinu podzemní vody v mělkých vrtech, které hlásí většinou normální stav. Podnormální hladiny se vyskytují hlavně na západě a severu Čech a pak na východě Čech. Poněkud horší je ale situace s vydatností pramenů, ta je totiž často mírně až silně podnormální, mimořádně podnormální pak v povodí Otavy, střední Vltavy, dolní Ohře, Ploučnice a Stěnavy, na Moravě v povodí Opavy a dolní Moravy.
U podzemních vod panovala v průběhu letošního roku nejhorší situace v jarních měsících, na čemž se podepsal především velmi suchý únor a následující jarní měsíce, ale taky chybějící sníh na konci zimy. Právě voda z tajícího sněhu je důležitým faktorem pro doplňování podzemních vod.
Stav hladiny podzemních vod v mělkých vrtech za minulý týden ve srovnání s obdobím 1991–2020 , zdroj: chmi.cz
V současnosti končí vlhké období a čeká nás několikadenní období s nadprůměrnými teplotami a často jen minimálními srážkami. Další deště přinese zřejmě nedělní studená fronta. Následující týdny by měly být srážkově spíše průměrné, nicméně dlouhodobé výhledy srážek bývají často dosti nepřesné. Ve vzdálenějším horizontu bude důležitý především vývoj sněhové pokrývky během nadcházející zimy. Současné předpovědi totiž zatím preferují spíše teplejší počasí, což by znamenalo spíše menší množství sněhu, zejména mimo hory.
