Ledovec Morteratsch patří k nejlépe zdokumentovaným v Alpách, nyní ustupuje rekordním tempem
V Alpách se nachází celá řada menších i větších ledovců. Mezi deset největších ledovců v Alpách patří Morteratsch, který leží ve východním Švýcarsku nedaleko Svatého Mořice pod vrcholem Piz Bernina. Ten je nejvýchodněji položenou čtyřtisícovkou Alp. Samotný ledovec patří již více než 150 let k nejvyhledávanějším turistickým cílům ve Švýcarsku. Jeho čelo sestupující do údolí bylo totiž dlouhou dobu mimořádně snadno přístupné a zároveň velmi monumentální. V posledních desetiletích se však situace výrazně mění.
První polovina 19. století představovala pro ledovec Morteratsch období jeho největšího rozsahu za posledních několik tisíc let. Vrcholu dosáhl během závěrečné fáze tzv. malé doby ledové přibližně kolem roku 1850, kdy jeho čelo sahalo téměř až k místu dnešní železniční stanice Morteratsch (otevřené v roce 1908). Oproti této době dnes čelo ledovce ustoupilo přibližně o 3 km dále do údolí. Podél přístupové cesty vede naučná stezka, na níž jsou umístěny značky ukazující polohu čela ledovce v jednotlivých letech. Návštěvníci tak procházejí historií jeho ústupu – každá cedule označuje místo, kam ledovec sahal (morteratsch.ch). Právě tato stezka patří k působivým ukázkám dopadů klimatické změny. Každý si totiž snadno všimne, že v posledních desetiletích jsou značky stále blíže u sebe, což odráží stále rychlejší tempo ústupu ledovce. Místo se přitom k nepoznání změnilo i během pouhých posledních deseti let.
Mapa rozsahu ledovce Morteratsch - červeně kolem roku 1850, kdy sahal téměř k železniční stanici a silnici v údolí. Fialově potom kolem roku 2010, zdroj: glamos.ch
V těchto místech se čelo ledovce nacházelo kolem roku 1980, dnes zde roste vegetace a ledovce je v dálce (zachyceno v červenci 2026)
Působivá bývají především čela rostoucích ledovců. Naopak u ustupujících ledovců bývají jejich čela často rozpadlá a překrytá sutí. U ledovce Morteratsch to však neplatí. Na první pohled jeho čelo připomíná spíše čelo rostoucího ledovce - je totiž velmi strmé. Důvodem jsou rozsáhlé ledové jeskyně vznikající uvnitř ledovce. Za běžných podmínek se tyto jeskyně každoročně uzavírají vlivem pohybu ledu. Kvůli výraznému ztenčení ledovce se však tento přirozený proces zpomalil nebo zcela ustal. Jakmile se strop ledové jeskyně příliš ztenčí, zhroutí se a vytvoří vysoké ledové stěny. Při dalším tání se pak z čela ledovce odlamují mohutné bloky ledu, které se řítí do údolí. I díky těmto jevům patří čelo Morteratsche k nejpůsobivějším v celých Alpách.
Působivé čelo ledovce Morteratsch v červenci 2026
Působivé čelo ledovce Morteratsch v červenci 2026 - z ledovce se ulamují velké kusy díky ledovým jeskyním, které při vysokých teplotách rychle tají
Že ledovec nemusí pouze ustupovat, ukázaly ještě 80. roky minulého století. V letech 1984 a 1985 Morteratsch postoupil celkem o 8 metrů a v období 1983–1989 zůstávala poloha jeho čela téměř beze změny. Od té doby se však situace dramaticky změnila. Do roku 2015 ledovec ustoupil o více než 700 metrů a přibližně stejnou vzdálenost ztratil i během pouhých posledních deseti let. Rychlost jeho ústupu se tak téměř zdvojnásobila. Krátkodobé postupy čela ledovce už dnes nepozorujeme a Morteratsch rok od roku pouze ustupuje.
Měření změn délky ledovce v období 1878 až 2025 - největší ústup nastal kolem roku 2015, naopak nárůst v roce 2003/2004 nebyl způsobený přírustkem sněhové hmoty, ale změnou čela ledovce (jeho přechodným zploštěním). Poslední náůst díky sněhu nastal v letech 1984 a 1985, zdroj: doi.glamos.ch
Začátek ledovce je pokrytý prachem a tenkou vrstvou sutě, které pohlcují více slunečního záření a urychlují tání ledu. V zimě ledovec zakrývá vrstva čerstvého sněhu, která jej před slunečním zářením chrání. V posledních letech však sněhová pokrývka odtává stále dříve, takže led zůstává po delší část roku bez této přirozené ochrany
Rychlost ústupu ledovce v posledních letech překvapila i místní úřady. Jeho čelo je dnes ukryté za skalním prahem, který ještě před několika lety ležel hluboko pod ledem. Kdo chce ledovec spatřit zblízka, musí nyní absolvovat poměrně náročnou kamenitou stezku a překonat tento skalní útvar. Čelo ledovce už tak není zdaleka tak snadno přístupné jako ještě před deseti lety. Právě hrozící ztráta této významné turistické atrakce vedla obec Pontresina k zadání studie, která měla prověřit možnosti zpomalení ústupu ledovce. Zvažovaly se různé varianty ochrany, včetně geotextilií používaných na menších ledovcích. Ty se však ukázaly jako nevhodné, protože Morteratsch je příliš rozlehlý a led se navíc neustále pohybuje. Výsledkem se stal projekt MortAlive, který navrhl chránit spodní část ledovce vrstvou uměle vytvářeného sněhu. Od roku 2021 zde probíhají testy systému sněhových trysek zavěšených na lanech nad ledovcem. Vědecké studie potvrzují, že by tento způsob mohl ústup ledovce výrazně zpomalit, nikoli však zastavit. Rozsáhlá realizace projektu zatím nezačala především kvůli vysokým nákladům, které se odhadují na přibližně 150 milionů švýcarských franků.
V těchto místech byl ledovec kolem roku 2010, nyní se nachází až za skalním útvarem, který zesložitil cestu k jeho čelu pro turisty (zachyceno v červenci 2026)
Ledovec mizí každým rokem o několik metrů - značka v popředí ukazuje jeho pozici v roce 2023, fotografie byla pořízena v červenci 2026
Působivé není ale jen čelo ledovce, ale i samotná horní a střední část, kde vzniká. Ve střední části ledovce se spojují ledovcové proudy z masivu Bernina. Dlouhé tmavé pásy uprostřed ledovce (viz obrázek níže) tvoří kamení, které na led neustále padá z okolních strmých skal. Na samostatných ledovcích se suť hromadí podél jejich okrajů. Když se však dva ledovcové proudy spojí v jeden, jejich vnitřní okraje se setkají a pásy kamení se ocitnou uprostřed nově vzniklého ledovce. Odtud pak putují společně s pomalu tekoucím ledem mnoho kilometrů směrem do údolí.
Střední a horní část ledovce zachycená z Diavolezza - nápadné jsou sutě kamení soustředěné uprostřed díky pohybům ledovce
Nápadné příčné vrásy a trhliny na povrchu ledovce vznikají tím, že led není zcela pevný, ale pomalu teče podobně jako velmi hustá kapalina. Jak se ledovec pohybuje přes nerovné skalní podloží nebo vstupuje do strmější části údolí, jednotlivé vrstvy ledu se pohybují různou rychlostí. Led se napíná, stlačuje a deformuje, čímž vznikají obloukovité pásy, pukliny a zvrásněné struktury, které kopírují směr proudění ledovce. Tyto útvary jsou důkazem, že se ledovec stále pohybuje.
Budoucnost ledovce Morteratsch není příliš optimistická. I kdyby se podařilo výrazně omezit emise skleníkových plynů, bude ledovec ještě několik desetiletí ustupovat. Důvodem je setrvačnost klimatického systému i samotného ledovce, který na oteplování reaguje se zpožděním. V případě pokračujícího vysokého oteplování může během tohoto století ztratit většinu svého objemu a jeho čelo se stáhne vysoko do horského kotle pod vrcholy Piz Bernina. Ledovec, který po více než sto let patřil k nejnavštěvovanějším v Alpách, se tak stane jen stínem své někdejší podoby a i v místech, kde je nyní, se za pár desítek let budou nacházet vzrostlé stromy a bohatý les.
Místo, kde ledovec začínal v roce 1860 – nyní zde po ledovci není ani památky a roste zde hustý les
První polovina 19. století představovala pro ledovec Morteratsch období jeho největšího rozsahu za posledních několik tisíc let. Vrcholu dosáhl během závěrečné fáze tzv. malé doby ledové přibližně kolem roku 1850, kdy jeho čelo sahalo téměř až k místu dnešní železniční stanice Morteratsch (otevřené v roce 1908). Oproti této době dnes čelo ledovce ustoupilo přibližně o 3 km dále do údolí. Podél přístupové cesty vede naučná stezka, na níž jsou umístěny značky ukazující polohu čela ledovce v jednotlivých letech. Návštěvníci tak procházejí historií jeho ústupu – každá cedule označuje místo, kam ledovec sahal (morteratsch.ch). Právě tato stezka patří k působivým ukázkám dopadů klimatické změny. Každý si totiž snadno všimne, že v posledních desetiletích jsou značky stále blíže u sebe, což odráží stále rychlejší tempo ústupu ledovce. Místo se přitom k nepoznání změnilo i během pouhých posledních deseti let.
Mapa rozsahu ledovce Morteratsch - červeně kolem roku 1850, kdy sahal téměř k železniční stanici a silnici v údolí. Fialově potom kolem roku 2010, zdroj: glamos.ch
V těchto místech se čelo ledovce nacházelo kolem roku 1980, dnes zde roste vegetace a ledovce je v dálce (zachyceno v červenci 2026)
Působivá bývají především čela rostoucích ledovců. Naopak u ustupujících ledovců bývají jejich čela často rozpadlá a překrytá sutí. U ledovce Morteratsch to však neplatí. Na první pohled jeho čelo připomíná spíše čelo rostoucího ledovce - je totiž velmi strmé. Důvodem jsou rozsáhlé ledové jeskyně vznikající uvnitř ledovce. Za běžných podmínek se tyto jeskyně každoročně uzavírají vlivem pohybu ledu. Kvůli výraznému ztenčení ledovce se však tento přirozený proces zpomalil nebo zcela ustal. Jakmile se strop ledové jeskyně příliš ztenčí, zhroutí se a vytvoří vysoké ledové stěny. Při dalším tání se pak z čela ledovce odlamují mohutné bloky ledu, které se řítí do údolí. I díky těmto jevům patří čelo Morteratsche k nejpůsobivějším v celých Alpách.
Působivé čelo ledovce Morteratsch v červenci 2026
Působivé čelo ledovce Morteratsch v červenci 2026 - z ledovce se ulamují velké kusy díky ledovým jeskyním, které při vysokých teplotách rychle tají
Že ledovec nemusí pouze ustupovat, ukázaly ještě 80. roky minulého století. V letech 1984 a 1985 Morteratsch postoupil celkem o 8 metrů a v období 1983–1989 zůstávala poloha jeho čela téměř beze změny. Od té doby se však situace dramaticky změnila. Do roku 2015 ledovec ustoupil o více než 700 metrů a přibližně stejnou vzdálenost ztratil i během pouhých posledních deseti let. Rychlost jeho ústupu se tak téměř zdvojnásobila. Krátkodobé postupy čela ledovce už dnes nepozorujeme a Morteratsch rok od roku pouze ustupuje.
Měření změn délky ledovce v období 1878 až 2025 - největší ústup nastal kolem roku 2015, naopak nárůst v roce 2003/2004 nebyl způsobený přírustkem sněhové hmoty, ale změnou čela ledovce (jeho přechodným zploštěním). Poslední náůst díky sněhu nastal v letech 1984 a 1985, zdroj: doi.glamos.ch
Začátek ledovce je pokrytý prachem a tenkou vrstvou sutě, které pohlcují více slunečního záření a urychlují tání ledu. V zimě ledovec zakrývá vrstva čerstvého sněhu, která jej před slunečním zářením chrání. V posledních letech však sněhová pokrývka odtává stále dříve, takže led zůstává po delší část roku bez této přirozené ochrany
Rychlost ústupu ledovce v posledních letech překvapila i místní úřady. Jeho čelo je dnes ukryté za skalním prahem, který ještě před několika lety ležel hluboko pod ledem. Kdo chce ledovec spatřit zblízka, musí nyní absolvovat poměrně náročnou kamenitou stezku a překonat tento skalní útvar. Čelo ledovce už tak není zdaleka tak snadno přístupné jako ještě před deseti lety. Právě hrozící ztráta této významné turistické atrakce vedla obec Pontresina k zadání studie, která měla prověřit možnosti zpomalení ústupu ledovce. Zvažovaly se různé varianty ochrany, včetně geotextilií používaných na menších ledovcích. Ty se však ukázaly jako nevhodné, protože Morteratsch je příliš rozlehlý a led se navíc neustále pohybuje. Výsledkem se stal projekt MortAlive, který navrhl chránit spodní část ledovce vrstvou uměle vytvářeného sněhu. Od roku 2021 zde probíhají testy systému sněhových trysek zavěšených na lanech nad ledovcem. Vědecké studie potvrzují, že by tento způsob mohl ústup ledovce výrazně zpomalit, nikoli však zastavit. Rozsáhlá realizace projektu zatím nezačala především kvůli vysokým nákladům, které se odhadují na přibližně 150 milionů švýcarských franků.
V těchto místech byl ledovec kolem roku 2010, nyní se nachází až za skalním útvarem, který zesložitil cestu k jeho čelu pro turisty (zachyceno v červenci 2026)
Ledovec mizí každým rokem o několik metrů - značka v popředí ukazuje jeho pozici v roce 2023, fotografie byla pořízena v červenci 2026
Působivé není ale jen čelo ledovce, ale i samotná horní a střední část, kde vzniká. Ve střední části ledovce se spojují ledovcové proudy z masivu Bernina. Dlouhé tmavé pásy uprostřed ledovce (viz obrázek níže) tvoří kamení, které na led neustále padá z okolních strmých skal. Na samostatných ledovcích se suť hromadí podél jejich okrajů. Když se však dva ledovcové proudy spojí v jeden, jejich vnitřní okraje se setkají a pásy kamení se ocitnou uprostřed nově vzniklého ledovce. Odtud pak putují společně s pomalu tekoucím ledem mnoho kilometrů směrem do údolí.
Střední a horní část ledovce zachycená z Diavolezza - nápadné jsou sutě kamení soustředěné uprostřed díky pohybům ledovce
Nápadné příčné vrásy a trhliny na povrchu ledovce vznikají tím, že led není zcela pevný, ale pomalu teče podobně jako velmi hustá kapalina. Jak se ledovec pohybuje přes nerovné skalní podloží nebo vstupuje do strmější části údolí, jednotlivé vrstvy ledu se pohybují různou rychlostí. Led se napíná, stlačuje a deformuje, čímž vznikají obloukovité pásy, pukliny a zvrásněné struktury, které kopírují směr proudění ledovce. Tyto útvary jsou důkazem, že se ledovec stále pohybuje.
Budoucnost ledovce Morteratsch není příliš optimistická. I kdyby se podařilo výrazně omezit emise skleníkových plynů, bude ledovec ještě několik desetiletí ustupovat. Důvodem je setrvačnost klimatického systému i samotného ledovce, který na oteplování reaguje se zpožděním. V případě pokračujícího vysokého oteplování může během tohoto století ztratit většinu svého objemu a jeho čelo se stáhne vysoko do horského kotle pod vrcholy Piz Bernina. Ledovec, který po více než sto let patřil k nejnavštěvovanějším v Alpách, se tak stane jen stínem své někdejší podoby a i v místech, kde je nyní, se za pár desítek let budou nacházet vzrostlé stromy a bohatý les.
Místo, kde ledovec začínal v roce 1860 – nyní zde po ledovci není ani památky a roste zde hustý les
