Milešovka se chlubí řadou pozoruhodností, bývá označována jako větrná nebo hromová hora Čech
Milešovka je nejvyšším vrcholem Českého středohoří s nadmořskou výškou 837 metrů. Na jejím vrcholu se od roku 1904 nachází meteorologická observatoř. Nepřetržitá pozorování (s malou přestávkou v roce 1917 a během 2. světové války) zde probíhají od roku 1905 (v průběhu let ale docházelo i k přemísťování přístrojů). Souvislá řada meteorologických záznamů tak patří k nejdelším v ČR (aktuální a historická data). Milešovka je jednou z nejstarších horských meteorologických stanic na našem území. Pochlubit se může celou řadou zvláštností.
Meteorologická observatoř na Milešovce s rozhlednou v létě 2025
Fotografie observatoře z první republiky. V patře u okna je původní meteorologická budka, která sloužila do I. světové války, zdroj: ufa.cas.cz
Meteorologická měření probíhají na zahrádce vedle 19 metrů vysoké rozhledny (měření větru jsou přímo na vrcholu rozhledny). Měřeny jsou od počátku standardní veličiny jako teplota, vítr, srážky, sníh atd. Od konce 90. let se výzkum rozšířil i na chemické a fyzikální vlastnosti usazených srážek, mlh a námrazy. Postupně byly instalovány nové přístroje, včetně experimentálního optického spoje o délce 60 metrů mezi vrcholem věže a zahrádkou (2007), moderní techniky pro měření dohlednosti a výšky oblačnosti (2015–2018), a od roku 2018 také špičková zařízení sledující procesy v oblacích a při vzniku blesků – například cloudprofiler METEK, detektor kosmického záření SEVAN, senzory elektrického a magnetického pole či srážkový radar FURUNO (ten je umístěn na vrcholu rozhledny). Radar ale slouží jen k výzkumu. Do aplikací pro veřejnost vstupují jen data z radarů na vrcholu Praha v Brdech a Skalky v Drahanské vrchovině, které jsou o poznání větší a přesnější. Díky těmto inovacím patří Milešovka k nejmoderněji vybaveným observatořím v Česku.
Srážkový radar FURUNO na vrcholu rozhledny, slouží ale jen k výzkumu, zdroj: ufa.cas.cz
Meteorologická zahrádka na Milešovce - hned vlevo je meteorologická budka, ve které už se ale neměří a měření je přesunuto mimo budku. Hned vedle budky je srážkoměr (v dolní části modrý) a následují přístroje na měření základny oblačnosti . V největší boudě s dveřmi je detektor kosmického záření SEVAN
Ačkoliv vrchol nedosahuje nijak zajímavé nadmořské výšky, jeho výraznost a špičatost je ojedinělá. Prominenci (označuje výškový rozdíl mezi vrcholem a nejnižším sedlem - v případě Milešovky sníženina u Počerad, přes které by se muselo přejít k vyšší hoře) má dokonce šestou nejvyšší na našem území (dosahuje 620 metrů). Díky tomu nabízí daleké výhledy, ale i vhodné podmínky pro sledování a měření počasí. Přitom právě díky špičatosti vrcholu nedochází k významnému ovlivnění měření terénem a hodnoty v podstatě odpovídají těm ve volné atmosféře. Díky tomu je hora někdy označována jako největrnější na našem území. Přesné označení to ale není. Ještě silnější vítr je měřen na Sněžce, ačkoliv zde ho měří observatoř na polské straně a nedostává se tak do oficiálních statistik za naše území. Větrné jsou také hřebeny Krušných hor, ale opět hlavně na německé straně, kde je třeba observatoř na Fichtelbergu. Pak už se ale v průměrné rychlosti větru obvykle umísťuje právě Milešovka a překonává i mnohem vyšší vrcholy Beskyd, Jeseníků nebo Šumavy. Trochu ještě srovnatelnost měření s ostatními stanicemi komplikuje fakt, že na Milešovce měření probíhají na rozhledně zhruba v 19 metrech nad zemí (standardně se přitom vítr měří v 10 metrech).
V posledních 20 letech byl nejsilnější vítr na Milešovce naměřen při orkánu Kyril v lednu 2007, kdy dosáhl 169 km/h (pro srovnání na Sněžce to tehdy bylo 216 km/h). Za celou dobu měření byl nejsilnější náraz zaznamenán 14. ledna 1967, kdy náraz překročil horní hranici registrace přístroje, tedy 180 km/h. Průměrná roční rychlost větru činí 31 km/h, největrnějšími měsíci jsou listopad a prosinec, nejméně větrnými květen a srpen. Převládající proudění jsou na Milešovce západní (relativní četnost 20 %) a severozápadní (relativní četnost 15,4 %).
Maximální denní nárazy větru (zelené sloupce) na Milešovce v lednu 1967, zdroj: in-pocasi.cz
Nejvyšší teplota 36,5 °C byla na Milešovce naměřena 20. srpna 2012, absolutně nejnižší potom 9. února 1956, kdy se rtuť teploměru na Milešovce propadla k -28,3 °C. Průměrná maximální výška sněhové pokrývky je na Milešovce nejvyšší v únoru (35 cm). Maximální zaznamenaná výška sněhu na Milešovce byla v březnu 1965, kdy tu dosáhla 135 cm. Nejdeštivějším měsícem je červenec (průměrně spadne 73,0 mm), nejsušším je naopak únor (průměrně 30,6 mm). Nejvlhčím byl s hodnotou srážkového úhrnu 815,4 mm rok 1941, naopak nejsušší s hodnotou 348,3 mm rok 1933. Vůbec nejvíce srážek za den zde spadlo 28. května v roce 1916 (96,1 mm).
Za dobré dohlednosti lze z vrcholu spatřit kromě Krušných hor také Krkonoše, Ještěd nebo dokonce Šumavu. Některé zdroje uvádí, že jsou zde vidět i Alpy, ale to již vlivem zakřivení Země možné není a jde o chybné informace. I samotná Šumava (160 km vzdálená) je odsud vidět jen vzácně a potřebujete skvělé podmínky k pozorování. Ty nastávají obvykle na podzim během inverzí a nízké vlhkosti vzduchu (viz článek). Naopak nejhorší dohlednosti jsou zde v létě. Aktuální dohlednost směrem na jih můžete vidět na webové kameře.
Výhled z Milešovky 16. srpna 2025 směrem na východ (uprostřed 15 km vzdálené Labe u Litoměřic) - v létě zde dohlednosti bývají zhoršené a Krkonoše spatříte jen vzácně, výrazně lepší jsou zde na podzim
Výhled z Milešovky 16. srpna 2025 směrem na severovýchod na Ústí nad Labem
Milešovka je také někdy označována jako hromová hora. Výzkum blesků sice neukazuje, že by právě na Milešovce uhodilo nejvíce blesků na našem území, ale díky tomu, že je vrchol hodně prominentní, jsou zde slyšet hromy ze širokého okolí. Snadno tak může slyšet bouřky u Prahy i z nedalekých Krušných hor. Průměrně se zde nejvíce dnů s bouřkou vyskytne v červnu (8). V květnu, srpnu a červenci jich je potom o zhruba jeden méně.
Počet dní s úderem blesku v roce 2023 - je patrné, že kolem Milešovky jich bylo spíše méně než jinde. Ani v jiných letech nemívá Milešovka nejvíce blesků, hromy jsou zde ale slyšet ze širokého okolí a proto se vžilo označení hromová hora, zdroj: blesky.bourky.cz
Milešovka je díky snadné dostupnosti a skvělému výhledu oblíbeným turistickým cílem. Na vrchol vedou značené stezky z Velemína, Bílky, Černčic či Milešova, z Paškapole pak žlutá trasa. Návštěvníci zde najdou víkendovou restauraci, bufet a informační tabule o historii observatoře, místní přírodě i meteorologii. Na rozhlednu se můžete vydat od dubna do října (kromě pondělí) a v listopadu a březnu také o víkendech a svátcích (ufa.cas.cz). Přitom nejlepší výhledy zde spatříte během říjnových a listopadových inverzí, kdy jsou v údolích mlhy, naopak na Milešovce je jasno a nádherně vidět do širokého okolí. Navíc okolní bohaté listnaté lesy hýří podzimními barvami.
Meteorologická observatoř na Milešovce s rozhlednou v létě 2025
Fotografie observatoře z první republiky. V patře u okna je původní meteorologická budka, která sloužila do I. světové války, zdroj: ufa.cas.cz
Meteorologická měření probíhají na zahrádce vedle 19 metrů vysoké rozhledny (měření větru jsou přímo na vrcholu rozhledny). Měřeny jsou od počátku standardní veličiny jako teplota, vítr, srážky, sníh atd. Od konce 90. let se výzkum rozšířil i na chemické a fyzikální vlastnosti usazených srážek, mlh a námrazy. Postupně byly instalovány nové přístroje, včetně experimentálního optického spoje o délce 60 metrů mezi vrcholem věže a zahrádkou (2007), moderní techniky pro měření dohlednosti a výšky oblačnosti (2015–2018), a od roku 2018 také špičková zařízení sledující procesy v oblacích a při vzniku blesků – například cloudprofiler METEK, detektor kosmického záření SEVAN, senzory elektrického a magnetického pole či srážkový radar FURUNO (ten je umístěn na vrcholu rozhledny). Radar ale slouží jen k výzkumu. Do aplikací pro veřejnost vstupují jen data z radarů na vrcholu Praha v Brdech a Skalky v Drahanské vrchovině, které jsou o poznání větší a přesnější. Díky těmto inovacím patří Milešovka k nejmoderněji vybaveným observatořím v Česku.
Srážkový radar FURUNO na vrcholu rozhledny, slouží ale jen k výzkumu, zdroj: ufa.cas.cz
Meteorologická zahrádka na Milešovce - hned vlevo je meteorologická budka, ve které už se ale neměří a měření je přesunuto mimo budku. Hned vedle budky je srážkoměr (v dolní části modrý) a následují přístroje na měření základny oblačnosti . V největší boudě s dveřmi je detektor kosmického záření SEVAN
Ačkoliv vrchol nedosahuje nijak zajímavé nadmořské výšky, jeho výraznost a špičatost je ojedinělá. Prominenci (označuje výškový rozdíl mezi vrcholem a nejnižším sedlem - v případě Milešovky sníženina u Počerad, přes které by se muselo přejít k vyšší hoře) má dokonce šestou nejvyšší na našem území (dosahuje 620 metrů). Díky tomu nabízí daleké výhledy, ale i vhodné podmínky pro sledování a měření počasí. Přitom právě díky špičatosti vrcholu nedochází k významnému ovlivnění měření terénem a hodnoty v podstatě odpovídají těm ve volné atmosféře. Díky tomu je hora někdy označována jako největrnější na našem území. Přesné označení to ale není. Ještě silnější vítr je měřen na Sněžce, ačkoliv zde ho měří observatoř na polské straně a nedostává se tak do oficiálních statistik za naše území. Větrné jsou také hřebeny Krušných hor, ale opět hlavně na německé straně, kde je třeba observatoř na Fichtelbergu. Pak už se ale v průměrné rychlosti větru obvykle umísťuje právě Milešovka a překonává i mnohem vyšší vrcholy Beskyd, Jeseníků nebo Šumavy. Trochu ještě srovnatelnost měření s ostatními stanicemi komplikuje fakt, že na Milešovce měření probíhají na rozhledně zhruba v 19 metrech nad zemí (standardně se přitom vítr měří v 10 metrech).
V posledních 20 letech byl nejsilnější vítr na Milešovce naměřen při orkánu Kyril v lednu 2007, kdy dosáhl 169 km/h (pro srovnání na Sněžce to tehdy bylo 216 km/h). Za celou dobu měření byl nejsilnější náraz zaznamenán 14. ledna 1967, kdy náraz překročil horní hranici registrace přístroje, tedy 180 km/h. Průměrná roční rychlost větru činí 31 km/h, největrnějšími měsíci jsou listopad a prosinec, nejméně větrnými květen a srpen. Převládající proudění jsou na Milešovce západní (relativní četnost 20 %) a severozápadní (relativní četnost 15,4 %).
Maximální denní nárazy větru (zelené sloupce) na Milešovce v lednu 1967, zdroj: in-pocasi.cz
Nejvyšší teplota 36,5 °C byla na Milešovce naměřena 20. srpna 2012, absolutně nejnižší potom 9. února 1956, kdy se rtuť teploměru na Milešovce propadla k -28,3 °C. Průměrná maximální výška sněhové pokrývky je na Milešovce nejvyšší v únoru (35 cm). Maximální zaznamenaná výška sněhu na Milešovce byla v březnu 1965, kdy tu dosáhla 135 cm. Nejdeštivějším měsícem je červenec (průměrně spadne 73,0 mm), nejsušším je naopak únor (průměrně 30,6 mm). Nejvlhčím byl s hodnotou srážkového úhrnu 815,4 mm rok 1941, naopak nejsušší s hodnotou 348,3 mm rok 1933. Vůbec nejvíce srážek za den zde spadlo 28. května v roce 1916 (96,1 mm).
Za dobré dohlednosti lze z vrcholu spatřit kromě Krušných hor také Krkonoše, Ještěd nebo dokonce Šumavu. Některé zdroje uvádí, že jsou zde vidět i Alpy, ale to již vlivem zakřivení Země možné není a jde o chybné informace. I samotná Šumava (160 km vzdálená) je odsud vidět jen vzácně a potřebujete skvělé podmínky k pozorování. Ty nastávají obvykle na podzim během inverzí a nízké vlhkosti vzduchu (viz článek). Naopak nejhorší dohlednosti jsou zde v létě. Aktuální dohlednost směrem na jih můžete vidět na webové kameře.
Výhled z Milešovky 16. srpna 2025 směrem na východ (uprostřed 15 km vzdálené Labe u Litoměřic) - v létě zde dohlednosti bývají zhoršené a Krkonoše spatříte jen vzácně, výrazně lepší jsou zde na podzim
Výhled z Milešovky 16. srpna 2025 směrem na severovýchod na Ústí nad Labem
Milešovka je také někdy označována jako hromová hora. Výzkum blesků sice neukazuje, že by právě na Milešovce uhodilo nejvíce blesků na našem území, ale díky tomu, že je vrchol hodně prominentní, jsou zde slyšet hromy ze širokého okolí. Snadno tak může slyšet bouřky u Prahy i z nedalekých Krušných hor. Průměrně se zde nejvíce dnů s bouřkou vyskytne v červnu (8). V květnu, srpnu a červenci jich je potom o zhruba jeden méně.
Počet dní s úderem blesku v roce 2023 - je patrné, že kolem Milešovky jich bylo spíše méně než jinde. Ani v jiných letech nemívá Milešovka nejvíce blesků, hromy jsou zde ale slyšet ze širokého okolí a proto se vžilo označení hromová hora, zdroj: blesky.bourky.cz
Milešovka je díky snadné dostupnosti a skvělému výhledu oblíbeným turistickým cílem. Na vrchol vedou značené stezky z Velemína, Bílky, Černčic či Milešova, z Paškapole pak žlutá trasa. Návštěvníci zde najdou víkendovou restauraci, bufet a informační tabule o historii observatoře, místní přírodě i meteorologii. Na rozhlednu se můžete vydat od dubna do října (kromě pondělí) a v listopadu a březnu také o víkendech a svátcích (ufa.cas.cz). Přitom nejlepší výhledy zde spatříte během říjnových a listopadových inverzí, kdy jsou v údolích mlhy, naopak na Milešovce je jasno a nádherně vidět do širokého okolí. Navíc okolní bohaté listnaté lesy hýří podzimními barvami.
