Západ Evropy hlásí opět až 40 °C, východ naopak často jen 15 °C. Může za to tryskové proudění
V posledních několika dnech je patrný rozdíl v teplotách mezi severovýchodní a jihozápadní Evropou. Nejchladnější místa se nacházejí v Pobaltí, severovýchodní části Polska a v Bělorusku, kde jsou až 10 °C pod dlouhodobým průměrem (Obr. 1). Zatímco na druhé straně, hlavně ve Francii, Británii a na Pyrenejském poloostrově jsou teploty silně nadprůměrné, a to lokálně až o 16 °C oproti normálu. Mezi těmito kontrastními oblastmi se nachází teplotní tedy i formální rozhraní, které během tohoto týdne několikrát promluvilo i do počasí v Česku, kde přineslo srážky a také několik bouřek. Teplotní rozdíly jsou dány polohou tlakových útvarů, kterou silně ovlivňuje chování tryskového proudění. V dnešním článku se tak na tuto situaci podíváme podrobněji.
Obr. 1 Anomálie teploty vzduchu ve čtvrtek 9. 7. 2026 v 17 hod nad velkou částí Evropy , zdroj: ventusky.com
Pro lepší představu o zítřejších (čtvrtečních) teplotách v různých částech Evropy ukazuje Obr. 2 předpověď absolutních hodnot teplot. V Pobaltí a v přilehlých oblastech se očekávají denní maxima mezi 13 °C až 17 °C, zatímco především ve Francii budou stoupat až k 40 °C, lokálně i výše. Zmiňme, že letošní vedra jsou ve Francii extrémní. Na síti 120 hlavních meteorologických stanic byla od začátku roku zaznamenána teplota přesahující 40 °C již přibližně ve 114 případech. Jde o nejvyšší hodnotu od roku 1950, přestože je zatím pouze začátek července. Dosavadní rekord držel rok 2003 s necelými 90 zaznamenanými překročeními této teplotní hranice.
Obr. 2 Předpovídané teploty vzduchu ve čtvrtek 9. 7. 2026 v 17 hod nad velkou částí Evropy , zdroj: ventusky.com
Toto rozložení teplot v Evropě ovlivňuje poloha tlakových útvarů, kdy nad severovýchodní Evropu se nachází rozsáhlá oblast nižšího tlaku vzduchu, která je vyjádřená i ve vyšších vrstvách atmosféry (Obr. 3). Kolem této tlakové níže sem proudí chladnější vzduch od severu, původem ze Skandinávie. Naopak jihozápadní Evropu ovlivňuje oblast vyššího tlaku vzduchu, která sem přináší horký vzduch původem z Afriky, a tedy i extrémně vysoké teploty.
Obr. 3 Rozložení tlakových útvarů nad Evropou v tlakové hladině 500 hPa (cca 5,5 km) ve čtvrtek 9. 7. 2026 v 17 hod, zdroj: ventusky.com
Rozmístění tlakových útvarů je úzce spjato s polohou tryskového proudění, které se nachází ve výšce přibližně 9 až 10 km, tedy v hladině 300 hPa (Obr. 4). Tryskové proudění není přímé, ale vytváří výrazné vlny (Rossbyho vlny), jejichž hřebeny zasahují k severu a brázdy naopak i hluboko k jihu. Právě tyto vlny určují, kde bude převládat výstupné a kde sestupné proudění vzduchu. V oblastech před brázdou tryskového proudění dochází k rozbíhavosti vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry (divergenci). Tím se z nižších vrstev odvádí vzduch, tlak u zemského povrchu klesá a podporuje se vznik či prohlubování tlakové níže. Naopak pod hřebenem tryskového proudění převládá sbíhavost vzduchu ve výšce (konvergence), která vede k jeho poklesu směrem k zemskému povrchu. Tím se tlak zvyšuje a posiluje oblasti vyššího tlaku vzduchu. Takto jsme si zjednodušeně popsali, jak tryskové proudění ovlivňuje rozmístění tlakových útvarů při zemi.
Obr. 4 Tryskové proudění nad Evropou v tlakové hladině 500 hPa (cca 5,5 km) ve čtvrtek 9. 7. 2026 v 17 hod, zdroj: ventusky.com
V aktuální situaci se nad severovýchodní Evropou nachází výrazná brázda tryskového proudění, která zasahuje až do střední Evropy. Ta podporuje udržování rozsáhlé tlakové níže a umožňuje transport chladného vzduchu ze Skandinávie směrem na jih. Naopak nad západní a jihozápadní Evropou se vytváří mohutný hřeben tryskového proudění. Ten podporuje sestupné pohyby vzduchu a zesilování tlakové výše. Po její východní straně pak proudí do Francie a části západní Evropy velmi teplý vzduch ze severní Afriky, což vede k mimořádně vysokým teplotám.
Obr. 5 Tlaková níže nad severovýchodní Evropou ve středu ráno zachycená satelitem MTG (produkt Cloud Type RGB), zdroj: view.eumetsat.int
Závěrem se ještě zastavme u zmiňované tlakové níže se středem nad Pobaltím. Tato tlaková níže je zachycená na satelitním snímku (produkt Cloud Type RGB) z geostacionární družice Meteosat Third Generation (MTG) dnes (ve středu) ráno (obr. 5). Nad Pobaltím a přilehlými oblastmi je patrná rozsáhlá oblačnost, která se spirálovitě otáčí kolem středu níže. Výrazný pás oblačnosti se od tlakové níže táhne přes Bělorusko, Ukrajinu až nad Balkán, přičemž se jedná o studenou frontu, která přešla naše území v noci z úterý na středu. Právě podél tohoto teplotního rozhraní se v posledních dnech nad naším územím vytvářely srážky a lokálně také bouřky, které zasáhly i Českou republiku.
Obr. 1 Anomálie teploty vzduchu ve čtvrtek 9. 7. 2026 v 17 hod nad velkou částí Evropy , zdroj: ventusky.com
Pro lepší představu o zítřejších (čtvrtečních) teplotách v různých částech Evropy ukazuje Obr. 2 předpověď absolutních hodnot teplot. V Pobaltí a v přilehlých oblastech se očekávají denní maxima mezi 13 °C až 17 °C, zatímco především ve Francii budou stoupat až k 40 °C, lokálně i výše. Zmiňme, že letošní vedra jsou ve Francii extrémní. Na síti 120 hlavních meteorologických stanic byla od začátku roku zaznamenána teplota přesahující 40 °C již přibližně ve 114 případech. Jde o nejvyšší hodnotu od roku 1950, přestože je zatím pouze začátek července. Dosavadní rekord držel rok 2003 s necelými 90 zaznamenanými překročeními této teplotní hranice.
Obr. 2 Předpovídané teploty vzduchu ve čtvrtek 9. 7. 2026 v 17 hod nad velkou částí Evropy , zdroj: ventusky.com
Toto rozložení teplot v Evropě ovlivňuje poloha tlakových útvarů, kdy nad severovýchodní Evropu se nachází rozsáhlá oblast nižšího tlaku vzduchu, která je vyjádřená i ve vyšších vrstvách atmosféry (Obr. 3). Kolem této tlakové níže sem proudí chladnější vzduch od severu, původem ze Skandinávie. Naopak jihozápadní Evropu ovlivňuje oblast vyššího tlaku vzduchu, která sem přináší horký vzduch původem z Afriky, a tedy i extrémně vysoké teploty.
Obr. 3 Rozložení tlakových útvarů nad Evropou v tlakové hladině 500 hPa (cca 5,5 km) ve čtvrtek 9. 7. 2026 v 17 hod, zdroj: ventusky.com
Rozmístění tlakových útvarů je úzce spjato s polohou tryskového proudění, které se nachází ve výšce přibližně 9 až 10 km, tedy v hladině 300 hPa (Obr. 4). Tryskové proudění není přímé, ale vytváří výrazné vlny (Rossbyho vlny), jejichž hřebeny zasahují k severu a brázdy naopak i hluboko k jihu. Právě tyto vlny určují, kde bude převládat výstupné a kde sestupné proudění vzduchu. V oblastech před brázdou tryskového proudění dochází k rozbíhavosti vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry (divergenci). Tím se z nižších vrstev odvádí vzduch, tlak u zemského povrchu klesá a podporuje se vznik či prohlubování tlakové níže. Naopak pod hřebenem tryskového proudění převládá sbíhavost vzduchu ve výšce (konvergence), která vede k jeho poklesu směrem k zemskému povrchu. Tím se tlak zvyšuje a posiluje oblasti vyššího tlaku vzduchu. Takto jsme si zjednodušeně popsali, jak tryskové proudění ovlivňuje rozmístění tlakových útvarů při zemi.
Obr. 4 Tryskové proudění nad Evropou v tlakové hladině 500 hPa (cca 5,5 km) ve čtvrtek 9. 7. 2026 v 17 hod, zdroj: ventusky.com
V aktuální situaci se nad severovýchodní Evropou nachází výrazná brázda tryskového proudění, která zasahuje až do střední Evropy. Ta podporuje udržování rozsáhlé tlakové níže a umožňuje transport chladného vzduchu ze Skandinávie směrem na jih. Naopak nad západní a jihozápadní Evropou se vytváří mohutný hřeben tryskového proudění. Ten podporuje sestupné pohyby vzduchu a zesilování tlakové výše. Po její východní straně pak proudí do Francie a části západní Evropy velmi teplý vzduch ze severní Afriky, což vede k mimořádně vysokým teplotám.
Obr. 5 Tlaková níže nad severovýchodní Evropou ve středu ráno zachycená satelitem MTG (produkt Cloud Type RGB), zdroj: view.eumetsat.int
Závěrem se ještě zastavme u zmiňované tlakové níže se středem nad Pobaltím. Tato tlaková níže je zachycená na satelitním snímku (produkt Cloud Type RGB) z geostacionární družice Meteosat Third Generation (MTG) dnes (ve středu) ráno (obr. 5). Nad Pobaltím a přilehlými oblastmi je patrná rozsáhlá oblačnost, která se spirálovitě otáčí kolem středu níže. Výrazný pás oblačnosti se od tlakové níže táhne přes Bělorusko, Ukrajinu až nad Balkán, přičemž se jedná o studenou frontu, která přešla naše území v noci z úterý na středu. Právě podél tohoto teplotního rozhraní se v posledních dnech nad naším územím vytvářely srážky a lokálně také bouřky, které zasáhly i Českou republiku.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
