Počasí
Jaro patří mezi nejproměnlivější roční období. Letos se to plně potvrdilo. Střídaly se vpády studeného vzduchu, letní teploty, ale i bouřky a sněžení. Ačkoliv letošní jaro nebylo nijak extrémní, přineslo několik zajímavých meteorologických údajů, které stojí za zmínku.
Dneškem začíná meteorologické léto. A v následujícím týdnu se počasí ponese v jeho znamení. Teploty budou často na letních hodnotách a počítat v některých dnech musíme s výskytem přeháněk nebo bouřek.
Na severu a severozápadě Čech se v poledne začaly tvořit bouřky. Ty často postupovaly v pásu za sebou a tak na jedno místo přinášely i vyšší srážkové úhrny. V bouřkách spadlo většinou od 10 do 50 mm srážek. Nejvíce škod způsobila bouřka v Dalešicích na Jablonecku.
Horská vesnice Blatten v jižním Švýcarsku byla ve středu zasažena masivním sesuvem půdy a ledu, který byl způsoben částečným kolapsem malého ledovce Birchgletscher na úbočí hory nad vesnicí. K masivnímu sesuvu došlo v údolí Lötschental v kantonu Valais.
Naposledy na začátku května k nám pronikal teplý vzduch ze Středomoří. Od té doby převládá západní nebo severní proudění, ve kterém jsou teploty často podprůměrné. V následujících dnech se ale situace změní a příliv chladného vzduchu vystřídá teplé proudění z jihozápadu Evropy.
Na vrcholu hory Sphinx ve švýcarských Alpách ve výšce 3 571 metrů nad mořem (tedy ce výšce, kde je o třetinu méně kyslíku než v nížinách) se nachází jedna z nejznámějších meteorologických observatoří na světě. Na výrazné skále mezi mohutnými čtyřtisícovými vrcholy Jungfrau a Mönch se tu tyčí budova výzkumné stanice pojmenovaná právě podle vrcholu hory jako Sphinx.
Ani v novém týdnu nás žádné výrazné oteplení nebo ustálené počasí nečeká. Stále musíme počítat s průměrnými až podprůměrnými teplotami a občas deštěm. Letní den už poslední květnové dny nenabídnou. Už ale pomine riziko přízemních mrazíků.
Noc na sobotu 24. května přinesla mimořádně chladné počasí, které se do meteorologických měření zapíše jako jedna z nejstudenějších v tomto období. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) zaznamenalo rekordní minimum pro tento den 31 % meteorologických stanic, které měří alespoň 30 let.
Srážkový stín je pojem, který má většina obyvatel Česka spojen především s nižšími polohami Žatecka, Chomutovska, případně Lounska. Tam vlivem působení Krušných hor při převažujícím západním až severozápadním proudění srážkové úhrny dosahují v dlouhodobém průměru nejnižších hodnot v rámci celého Česka, a to méně než 450 milimetrů, zatímco hřebeny nedalekých hor dostávají více než dvojnásobek množství vody.
Na české hory se v posledních dnech vrátil sníh. Hlavně na horách od Krkonoš po Beskydy se opakovaně vyskytovalo i trvalé sněžení. Na hřebenech díky celodenním mrazům zůstávala sněhové pokrývka ležet a akumulovala se.
