Počasí
Nízká oblačnost patří hlavně v chladné polovině roku k nejčastějším typům oblaků ve středních zeměpisných šířkách. Přestože se na první pohled může zdát meteorologicky nezajímavá (v porovnání s jinými meteorologickými situacemi), je právě tento typ oblačnosti zdrojem překvapivě různorodých srážek.
Leden 2026 se na našem území zařadil podle ČHMÚ na pomezí teplotně normálního až podnormální měsíce. Již od července se u nás pravidelně vyskytují teplotně normální měsíce a žádný nebyl nadprůměrný.
Po relativně chladném závěru ledna, kdy naše území ovlivnila tlaková výše se středem nad severovýchodní Evropou a kolem ní k nám proudil chladný vzduch od severovýchodu, dorazí v prvním únorovém týdnu oteplení.
Množství tepla uloženého v oceánech dosáhlo vloni nového rekordu. Meziročně stouplo o zhruba 23 zettajoulů (ZJ), což znamená asi 39násobek celosvětové produkce elektřiny.
Na východ Evropy v těchto dnech začíná opět zesilovat příliv arktického vzduchu. Po přechodném oteplení ze začátku tohoto týdne zde tak teploty opět výrazně poklesnou a překonají i mrazy z poloviny ledna, které přinesly teploty pod -20 °C.
Polární vír obvykle patří k hlavním hybatelům zimního počasí na severní polokouli. V letošní sezóně pozorujeme spíše slabší a výrazně variabilní stav, pokud jde o jeho intenzitu. Opakovaná narušení ve stratosféře umožňují studenému vzduchu pronikat do mírných zeměpisných šířek, zatímco Arktida paradoxně zažívá teploty nad dlouhodobým průměrem.
Dosavadní zima se z pohledu nižších poloh zdá jako sněhově bohatá a poměrně chladná, obzvláště v kontextu posledních let. V nejvyšších horských polohách to ale vůbec neplatí a dosavadní zima je tu nadprůměrně teplá a sněhově chudá.
Včera večer k nám zamířila tlaková níže z jihu. Ta obvykle v zimě přináší bohaté sněhové nadílky do střední Evropy. Vždy ale po své zadní straně, kam nasává chladný vzduch. Naopak v její jihovýchodní části často prší. Jinak tomu nebylo ani tentokrát.
Zatímco tento týden byl suchý a chladný, ten příští již bude o poznání teplejší a častěji nabídne srážky různého skupenství. Teplo bude přechodně i ve výšce, takže se srážky dešťové se sněhovými budou střídat i na horách.
Extrémní hodnota překonává dosavadní středomořský rekord ze španělské bouře Gloria v roce 2020, kdy byla zaznamenána vlna o výšce 14,2 metru. Za neobvykle vysokými vlnami stojí to, že v oblasti se neobvykle dlouho a přes velkou plochu moře vyskytoval velmi silný východní vítr o rychlosti přes 100 km/h.
