Počasí
Skleníkový efekt je proces, při kterém dochází k ohřívání planety. Na zemský povrch od Slunce dopadá záření, určitá část tohoto záření následně naši planetu zase opouští. Opouštějící záření nabývá dvou forem: odražené sluneční záření a tepelné záření.
Mořské proudy jsou pohyby vody v oceánech. Rozlišují se povrchové a hlubinné proudy, které jsou mohutnější. Povrchové proudy vznikají důsledkem větrné činnosti a rotací Země. Působí zejména na hladině moří. Hlubinné proudy jsou způsobeny rozdíly ve slanosti a teplotě mořské vody.
V tomto článku naleznete místa, na kterých byly zaznamenány uctihodné rekordy týkající se počasí.
Tlak vzduchu s rostoucí výškou klesá, je tedy největší u zemského povrchu. Tlak vzduchu vždy ovlivňuje řada faktorů. Čím je atmosféra teplejší, tím je pokles tlaku vzduchu s výškou pomalejší.
Roční období je část roku, která se vyznačuje charakteristickou změnou počasí. U nás se střídají čtyři roční období - jaro, léto, podzim a zima. Astronomické jaro začíná jarní rovnodenností. Na severní polokouli začíná kolem 20. března a na jižní kolem 23. září.
Kroupy jsou pevné atmosferické srážky, které tvoří zmrzlá voda - led. Jejich velikost většinou přesahuje 7 mm. Kroupy vypadávají z mraku cumulonimbus, neboť v nich se vyskytují silné výstupné a sestupné proudy.
Atmosféra je plynný obal Země. Na místě ji udržuje zemská gravitace. Nejvíce je v ní zastoupen plyn dusík (78%) a kyslík (21%). Atmosféra chrání pozemský život před nebezpečnou sluneční radiací a vyrovnává teplotní rozdíly mezi dnem a nocí.
Určitě jste již slyšeli známe přísloví - "je zmrzlý jako rampouch". Ale co je doopravdy rampouch? Jedná se o kousek zmrzlého ledu, který může viset například ze střech, větví a okapů.
Především v letních obdobích má přes den pevnina větší teplotu, díky tomu vzduch nad ní stoupá, čímž na jeho místo proudí chladnější vzduch z oceánu. Tento jev se projevuje slabým větrem, který se nazývá mořská bríza.
V tomto článku naleznete přehled většiny meteorologických ústavů v Evropě.
