Počasí
Ve druhé polovině noci na zítřek začne počasí u nás od severovýchodu ovlivňovat frontální systém. Zítra ráno tak bude na většině území trvale sněžit. V nejnižších polohách se mohou přechodně objevit i srážky smíšené nebo dešťové.
Vítr patří mezi základní meteorologické veličiny. Zároveň se jedná o jeden z nejvíce proměnlivých prvků v počasí. Není tedy žádným překvapením, že se zajímáme jak o jeho pozorování (měření), tak jeho předpověď.
Střední polohy dnes zaznamenaly jedno z nejvydatnějších sněžení za celou zimu. Především pomezí Čech a Moravy zasáhlo husté sněžení. Sněhová pokrývka od 5 do 15 cm se utvořila na Vysočině, východě Čech a na západě Moravy.
Ve druhé polovině noci na zítřek začne na Vysočině a v přilehlých oblastech sněžit. V polohách pod 400 m budou srážky během zítřejšího dne přecházet ve smíšené nebo i dešťové. Na Moravě bude hranice sněžení o něco výše, přibližně v polohách kolem 600 m.
Meteorologická zima zahrnující měsíce prosinec, leden a únor u nás v tomto týdnu skončila. Zima byla opět nadprůměrně teplá. Již poslední dvě zimy byly v Česku velmi mírné. Ta letošní je ovšem překonala.
Letošní zima se v Česku zapíše do historie jako jedna z nejteplejších od začátku měření. Přesto se už řada lidí těší na jaro – to meteorologické začalo dnes 1. března a potrvá až do konce května (astronomické jaro u nás začne až 20 března).
Počasí u nás včera ovlivnila tlaková níže ze Středomoří, která od jihu přinesla déšť. Ten začal odpoledne přecházet ve sněžení. Večer již na většině území Čech sněžilo. Husté sněžení bylo hlášeno v páse od Šumavy přes Brdy až po Prahu.
Počasí u nás zítra ovlivní tlaková níže nad Středozemním mořem. Zítra ráno se tak od jihu rozprší, v polohách od 800 m bude sněžit. Na severozápadě Čech se sněžení vyskytne i v nížinách. Srážky budou pokračovat během celého dne.
Nejbližší dny přinesou meteorologicky poměrně zajímavou situaci nad západní Středomoří, Itálii a Alpy, která se ale následně projeví i v Česku. Z Biskajského zálivu bude v sobotu postupovat tlaková níže dále k jihovýchodu a nad teplými vodami západního Středomoří se začne prohlubovat.
Už jste je určitě mnohokrát viděli: Různě velká a různě zbarvená kola Měsíce. Jak vznikají a mají vůbec nějakou souvislost s pozemským počasím? První záznamy o kolech, obloucích a skvrnách kolem Měsíce pocházejí už z doby bronzové.
