Počasí
Nízká oblačnost patří hlavně v chladné polovině roku k nejčastějším typům oblaků ve středních zeměpisných šířkách. Přestože se na první pohled může zdát meteorologicky nezajímavá (v porovnání s jinými meteorologickými situacemi), je právě tento typ oblačnosti zdrojem překvapivě různorodých srážek.
Polární vír obvykle patří k hlavním hybatelům zimního počasí na severní polokouli. V letošní sezóně pozorujeme spíše slabší a výrazně variabilní stav, pokud jde o jeho intenzitu. Opakovaná narušení ve stratosféře umožňují studenému vzduchu pronikat do mírných zeměpisných šířek, zatímco Arktida paradoxně zažívá teploty nad dlouhodobým průměrem.
Letošní zima po delší době přeje bruslení na přírodních vodních plochách. Zamrzají nejen rybníky a přehrady, ale i tekoucí řeky. Nicméně i pro zkušené bruslaře platí, že je vhodné nepodcenit riziko prolomení ledu, zejména pak na tekoucích hlubších vodách.
Synoptická mapa – pojem, který provází meteorologii prakticky dvě stě let. Termín synoptický pochází z řeckého slova synoptikos, které by se do češtiny dal přeložit jako mající ucelený pohled. Jde o mapy, které se tvoří na základě synchronního (konaného v jeden čas) pozorování počasí na území poměrně velkého rozsahu, řádově stovek až tisíců kilometrů.
Kolik vody teče v potocích a řekách? Otázku, kterou si často pokládají především vodáci, ale samozřejmě i všichni další, jejichž život nebo aktivity jsou nějakým způsobem s tekoucí vodou spojeny. Vody může být někdy málo, pak mluvíme o hydrologickém suchu, jindy naopak hodně, pak hrozí povodně.
Teplotní inverze je stav atmosféry, kdy se teplota vzduchu s rostoucí výškou nezmenšuje, ale naopak roste. Jde tedy o obrácené uspořádání teplot oproti běžné situaci, kdy je u země tepleji a s výškou se ochlazuje.
V posledních týdnech byl polární vír narušován v důsledku aktivity planetárních vln, které vedly k náhlému stratosférickému oteplení. Aktuální vývoj však nasvědčuje opětovnému zesilování polárního víru.
Ledovka patří k výrazným (a také zrádným) zimním meteorologickým jevům, protože vzniká nenápadně a často během krátké doby výrazně ovlivní dopravu, infrastrukturu i bezpečnost lidí. Její tvorba je úzce spjata s charakteristickým zimním teplotním profilem atmosféry, kdy nad povrchem leží vrstva vzduchu s teplotou pod bodem mrazu, zatímco výše v atmosféře přetrvává teplá vrstva umožňující tání srážek.
Amazonský prales býval dlouhou dobu – díky vysoké vlhkosti vzduchu a pravidelným dešťům – poměrně odolný vůči lesním požárům. Jenže bezprecedentní sucho způsobené jak výrazným deficitem srážek, tak i dlouhými a intenzivními vlnami veder, které oblast zasáhlo v letech 2023–2024 a které překonalo rekordy z let 2010 a 2015–2016, vážně narušilo křehkou ekologickou rovnováhu regionu.
Tryskové proudění představuje úzký pás s vysokými rychlostmi větru, který se vyskytuje ve vyšších vrstvách troposféry a obvykle dosahuje rychlostí 100–400 km/h, v extrémních případech i přes 700 km/h. Obecně v mírných šířkách hraje tryskové proudění klíčovou roli při transportu vzduchových hmot a určování polohy tlakových útvarů.
