Počasí
V posledních týdnech byl polární vír narušován v důsledku aktivity planetárních vln, které vedly k náhlému stratosférickému oteplení. Aktuální vývoj však nasvědčuje opětovnému zesilování polárního víru.
Ledovka patří k výrazným (a také zrádným) zimním meteorologickým jevům, protože vzniká nenápadně a často během krátké doby výrazně ovlivní dopravu, infrastrukturu i bezpečnost lidí. Její tvorba je úzce spjata s charakteristickým zimním teplotním profilem atmosféry, kdy nad povrchem leží vrstva vzduchu s teplotou pod bodem mrazu, zatímco výše v atmosféře přetrvává teplá vrstva umožňující tání srážek.
Amazonský prales býval dlouhou dobu – díky vysoké vlhkosti vzduchu a pravidelným dešťům – poměrně odolný vůči lesním požárům. Jenže bezprecedentní sucho způsobené jak výrazným deficitem srážek, tak i dlouhými a intenzivními vlnami veder, které oblast zasáhlo v letech 2023–2024 a které překonalo rekordy z let 2010 a 2015–2016, vážně narušilo křehkou ekologickou rovnováhu regionu.
Tryskové proudění představuje úzký pás s vysokými rychlostmi větru, který se vyskytuje ve vyšších vrstvách troposféry a obvykle dosahuje rychlostí 100–400 km/h, v extrémních případech i přes 700 km/h. Obecně v mírných šířkách hraje tryskové proudění klíčovou roli při transportu vzduchových hmot a určování polohy tlakových útvarů.
Letos pozorovaná ozonová anomálie nad Antarktidou se drží na průměrných hodnotách, bez výraznějších odchylek od dlouhodobého vývoje. Data ze satelitů a pozemních stanic ukazují, že rozsah i hloubka úbytku ozonu jsou srovnatelné s typickými sezónními trendy posledních let.
S nastupujícím podzimem se nám naskytne příležitost častěji pozorovat i některé zajímavé jevy. Jedním z nich je tzv. gloriola (nebo také glórie). Představit si ji můžeme jako duhu, která vzniká na mlze. Přesněji jde o optický atmosférický jev, který vzniká v důsledku rozptylu a ohybu (difrakce) slunečního světla na drobných kapičkách vody v oblacích nebo mlze.
Polární vír představuje nejvýznamnější rys polární atmosférické cirkulace a důležitý prvek všeobecné cirkulace atmosféry. Jedná se v podstatě o velmi rozsáhlou tlakovou níži se západním okrajovým prouděním, která vzniká nad póly vždy v zimní polovině roku a významně může ovlivnit průběh zimního počasí v mírných zeměpisných šířkách.
Požáry, ať už přírodní nebo způsobené lidskou činností, nejsou jen zdrojem viditelného kouře a popela, ale také celé řady neviditelných a zdraví škodlivých látek. Do ovzduší se uvolňují plyny a aerosoly, které mohou dráždit dýchací cesty, zhoršovat kvalitu vzduchu a při dlouhodobé expozici představovat vážné zdravotní riziko.
Letošní sezóna přírodních požárů na severní polokouli je opět ve znamení řady ničivých událostí, které zasáhly rozsáhlé oblasti Kanady (a kouř z těchto požárů občas doputoval i do Evropy), USA i Evropy. Na jaře a začátkem léta kvůli suchu zničily plameny nezvykle velké části Spojeného království, v posledních týdnech se pak do hlavních titulků v médiích dostaly požáry ve Francii a zejména na Pyrenejském poloostrovu.
Bleskové výboje při bouřkách představují nejen značné (a často podceňované) riziko pro lidi pobývající ve volné krajině, ale jedná se taky o důležité a často opomíjené rušivé činitele lesních ekosystémů. Poměrně nejasné ale zůstávalo, kolika stromů se to týká.
