Na Jizerce bylo až -8,6 °C
Zatímco včera se odpolední teploty v Česku vyšplhaly až k 18 °C, po západu slunce začaly rychle klesat a ráno na některých místech i mrzlo. Nejchladněji bylo ve Slezsku, kde mrzlo i v nížinách.
Zatímco včera se odpolední teploty v Česku vyšplhaly až k 18 °C, po západu slunce začaly rychle klesat a ráno na některých místech i mrzlo. Nejchladněji bylo ve Slezsku, kde mrzlo i v nížinách.
Na konci září se v Česku výrazně ochladilo a na horách i sněžilo. Přesně podle pranostiky Na svatého Jeronýma (30. září) stěhuje se k nám už zima. Chladné počasí potom pokračovalo ještě pár dní.
Zatímco na většině území bylo dnes zataženo a mlhavo, na Šumavě po celý den svítilo slunce. Jen v údolích se držely chomáčky mlhy. Teplota se odpoledne zastavila až na 17 °C.
Zatímco 29. září roku 1869 teplota v Praze vystoupila až k 27,1 °C, dnes se v Praze nejvyšší denní teploty pohybovaly kolem 10 °C. Na mnohých místech dokonce padají rekordy s nejnižšími maximálními teplotami.
Trvalý déšť způsobuje vzestupy řek hlavně na sever území. V Libereckém kraji již platí na dvou místech povodňové ohrožení. Řeky sice stoupají zatím jen pozvolna, ale v noci se situace příliš zlepšovat nebude. Stále bude pršet.
Již dnes začalo na západě Čech v ranních hodinách pršet, ale vydatně se rozprší až v noci. Srážky budou přicházet od jihu. Z Alp přes naše území přejde tlaková níže.
I letos v následujících dnech zaznamenáme jednu z nejznámějších povětrnostních singularit (situace, která se opakuje pravidelně přibližně ve stejnou dobu) ve střední Evropě, tzv. babí léto.
V pondělí (13.9.2010) se v Česku vyskytlo letos již čtvrté tornádo. Naštěstí od předchozích případů nejsou hlášeny žádné škody. Tornádo se vyskytlo v neobydlené oblasti (nachází se zde rozsáhlejší prostranství lesů, luk a polí).
V Čechách o víkendu převládlo slunečné počasí, zejména v neděli. Teploty se šplhaly přes 20 °C. Na horách a ve Slezsku, kde bylo většinou zataženo a v sobotu pršelo, se pohybovaly kolem 17 °C.
Srpen byl v Česku a v celé střední Evropě nezvykle bohatý na srážky. Nejvíce srážek spadne obvykle v horských oblastech, a to především na návětrných stranách. Větší srážkové úhrny v horách způsobuje jejich povrch (orografie).