Sluneční svit a jeho měření
U slunečního svitu rozlišujeme a určujeme nejčastěji dva pojmy. Těmi jsou délka (řadí se k základním klimatickým prvkům) a doba slunečního svitu. Délka nám vyjadřuje, jak dlouho během dne slunce svítilo na obloze.
U slunečního svitu rozlišujeme a určujeme nejčastěji dva pojmy. Těmi jsou délka (řadí se k základním klimatickým prvkům) a doba slunečního svitu. Délka nám vyjadřuje, jak dlouho během dne slunce svítilo na obloze.
Milovníkům slunečného a teplého počasí, kteří si dostatečně nepřijdou na své v létě, obvykle zůstává naděje v podobě tzv. babího léta, které přichází v první polovině podzimu.
Teplota mořské vody v pobřežních oblastech závisí na mnoha faktorech. Jsou to jednak faktory de facto neměnné, jako je tvar mořského dna nebo hloubka vody, a pak faktory, které se s časem mění.
Někdy jsou podmínky v atmosféře tak specifické, že umožní vznik supercely. Ta je sice tvořena také jedinou konvektivní buňkou jako obyčejná bouřka, jenže ta se spojitě obnovuje. Znamená to, že doba života supercely se pohybuje v řádech hodin.
Existuje mnoho materiálů, ze kterých může meteorolog při předpovědi počasí čerpat. K matematickým modelům se jako doplňující informace používají například snímky pořízené z kosmu meteorologickými družicemi.
Vítr patří mezi základní meteorologické veličiny. Zároveň se jedná o jeden z nejvíce proměnlivých prvků v počasí. Není tedy žádným překvapením, že se zajímáme jak o jeho pozorování (měření), tak jeho předpověď.
Základem pro tvorbu lavinové předpovědi je na jedné straně co nejlepší znalost sněhové pokrývky, na druhé znalost terénu, a konečně v neposlední řadě je důležité znát i průběh a očekávaný vývoj počasí.
Podruhé v této zimě začaly v Česku celodenní mrazy a podle aktuálních předpovědí to vypadá, že se v noci a zítra ráno v místech, kde se vyjasní, můžeme dočkat i teplot klesajících pod -15 °C. Jak vlastně silné mrazy působí na člověka?
Zima je obdobím, kdy část srážek vypadává ve formě sněžení, které je tvořeno sněhovými vločkami. Sněhová vločka sama o sobě přitom není jednoduchou záležitostí.
Model GFS – pro zasvěcené jeden z nejznámějších předpovědních modelů počasí na světě. Jedná se o numerický model provozovaný americkým Národním centrem pro predikci životního prostředí (NCEP).