Měření a zaznamenávání tlaku vzduchu
Tlak je jednou z fyzikálních veličin. Určuje nám, jakou silou je působeno na plochu o určité velikosti. Atmosférický tlak nám zase říká, jakou silou působí vzdušný obal Země (atmosféra) kolmo na její povrch.
Tlak je jednou z fyzikálních veličin. Určuje nám, jakou silou je působeno na plochu o určité velikosti. Atmosférický tlak nám zase říká, jakou silou působí vzdušný obal Země (atmosféra) kolmo na její povrch.
Když se řekne moře, vybaví se asi většině z nás šumění vln na pobřeží. Jak ale tyto vlny vlastně vznikají? Za vlny může především vítr – když fouká, vznikají v moři vlny vlivem tření. Je to vlastně podobné, jak když foukáme do talíře polévky, aby vychladla.
V předpovědi se vedle údajů o teplotě vzduchu občas objeví zmínka o možnosti výskytu přízemních mrazíků. Proč se vlastně liší teplota u země od té ve dvou metrech nad zemí, kde se standardně měří teplota vzduchu na meteorologických stanicích?
Mezi základní metody, které s používají ke sledování a nowcastingu bouřek, patří distanční sledování bouřek pomocí meteorologických radarů. Jejich časové i prostorové rozlišení totiž umožňuje zjistit o bouřkách celou řadu informací.
Ve viditelném spektru záření (VIS) se bouřková oblačnost jeví jako opticky hustá bílá oblast, která směrem od jádra bouře zvyšuje svou propustnost díky řídnutí cirrovité oblačnosti.
Zvlněná studená fronta se udržuje nad střední Evropou téměř bez pohybu - když taková situace nastane, nejeden meteorolog si řekne, že bude problematická předpověď. Co je to vlastně zvlněná studená fronta?
O prvním dubnovém víkendu měli možnost obyvatelé severozápadního pobřeží Velké Británie pozorovat zajímavý jev, kdy se na obloze při vhodných podmínkách vytváří oblačnost po průjezdu lodí tzv. ship tracks.
Základní příčinou, která vyvolává pohyb vzduchu a tedy vznik větru, je síla tlakového gradientu, která vzniká při rozdílech tlaku vzduchu na různých místech. Tato síla se snaží tyto rozdíly vyrovnat.
Teplota vzduchu patří mezi nejčastěji měřené meteorologické veličiny, stejně jako mezi parametry nejčastěji používané širokou veřejností. Dalo by se říct, že teplotě vzduchu každý rozumí. Udává, jak moc je vzduch teplý nebo studený.
Teplota rosného bodu je definována jako teplota vzduchu, při které by se právě přítomná pára ve vzduchu stala nasycenou (při nezměněném tlaku vzduchu) a může tedy docházet ke kondenzaci. Souvisí proto poměrně výrazně s vlhkostí vzduchu a bývá nižší nebo rovna teplotě vzduchu.