Proč v atmosféře vznikají blesky?
Blesk jako jeden z nejpůsobivějších projevů počasí tvoří nerozlučnou součást českého léta. Proč ale blesky vůbec vznikají a k čemu jsou dobré?
Blesk jako jeden z nejpůsobivějších projevů počasí tvoří nerozlučnou součást českého léta. Proč ale blesky vůbec vznikají a k čemu jsou dobré?
Blesk se sice jeví pro běžné lidské oko jako spojitý jev trvající většinou zlomek sekundy, ve skutečnosti ovšem nejde o nic tak jednoduchého.
Obecně jde o kapky o průměru větším než 0,5 mm (nebo i menším, pokud jsou velmi rozptýlené), které vypadávají z oblaků. Dalo by se očekávat, že dešťová voda se svým složením bude blížit vodě destilované, tedy dokonale čisté, nicméně takový předpoklad není úplně správný.
Po třiceti letech vydala Světová meteorologická organizace nový aktualizovaný Mezinárodní atlas oblaků, který je vyvrcholením tříleté usilovné práce řady odborníků v této části meteorologie.
Co má vlastně vliv na tání a úbytek sněhu? Faktorů je několik, můžou se vzájemně zesilovat nebo naopak oslabovat. Nejprve zmiňme faktor sesedání sněhové pokrývky.
Vzduch, který je pro náš život naprosto nezbytným, si člověk svojí činností často znečišťuje celou řadou látek, které vznikají většinou během procesů spalování, případně v těžkém průmyslu. Škodlivých látek se lidskou činností uvolňuje do vzduchu celá řada.
Mrazivé dny po delší době umožnily vyrazit na zamrzlé rybníky, jezera a přehrady, ale i řeky. Na čem vlastně závisí rychlost mrznutí ledu a lze ji případně i spočítat? Samozřejmě ano, ale je nutné si uvědomit, že výpočet je spíše obecnější.
Jedním z parametrů, který popisuje stav atmosféry a který je pravidelně měřen na meteorologických stanicích, je dohlednost. Závisí na množství vody v různých fázích, prachu, kouře a mikroorganismů v ovzduší mezi pozorovatelem a pozorovaným předmětem.
Podzim je pro někoho obdobím milovaným, pro jiné trochu depresivním. Pro všechny ale vždy nabízí pestrou paletu barevného listí stromů – na stromech tou dobou můžeme spatřit barvy od zelené přes jasně žlutou a oranžovou až po tmavě červenou.
Koncem dvacátých let minulého století získal průmysl na první pohled skvělou látku – halogenované uhlovodíky (označované též zjednodušeně jako freony). Našly bohaté uplatnění v chladicích zařízeních, jako hasicí prostředky nebo hnací médium ve sprejích i jako rozpouštědla.