Měření a zaznamenávání větru
Vítr patří mezi základní meteorologické veličiny. Zároveň se jedná o jeden z nejvíce proměnlivých prvků v počasí. Není tedy žádným překvapením, že se zajímáme jak o jeho pozorování (měření), tak jeho předpověď.
Vítr patří mezi základní meteorologické veličiny. Zároveň se jedná o jeden z nejvíce proměnlivých prvků v počasí. Není tedy žádným překvapením, že se zajímáme jak o jeho pozorování (měření), tak jeho předpověď.
Základem pro tvorbu lavinové předpovědi je na jedné straně co nejlepší znalost sněhové pokrývky, na druhé znalost terénu, a konečně v neposlední řadě je důležité znát i průběh a očekávaný vývoj počasí.
Podruhé v této zimě začaly v Česku celodenní mrazy a podle aktuálních předpovědí to vypadá, že se v noci a zítra ráno v místech, kde se vyjasní, můžeme dočkat i teplot klesajících pod -15 °C. Jak vlastně silné mrazy působí na člověka?
Zima je obdobím, kdy část srážek vypadává ve formě sněžení, které je tvořeno sněhovými vločkami. Sněhová vločka sama o sobě přitom není jednoduchou záležitostí.
Model GFS – pro zasvěcené jeden z nejznámějších předpovědních modelů počasí na světě. Jedná se o numerický model provozovaný americkým Národním centrem pro predikci životního prostředí (NCEP).
První záměrný let do oblasti hurikánu, který prokázal, že i takovéto extrémní podmínky jsou pro letouny a jejich posádky překonatelné, byl uskutečněn už v roce 1943.
Horké vlny v létě s teplotami šplhajícími vysoko nad třicítku jsou možná příjemné pro ty, co můžou trávit většinu dne u kvalitní vody ke koupání, pro většinu lidí ale představují určitou zátěž a stres pro organismus.
Tlak je jednou z fyzikálních veličin. Určuje nám, jakou silou je působeno na plochu o určité velikosti. Atmosférický tlak nám zase říká, jakou silou působí vzdušný obal Země (atmosféra) kolmo na její povrch.
Když se řekne moře, vybaví se asi většině z nás šumění vln na pobřeží. Jak ale tyto vlny vlastně vznikají? Za vlny může především vítr – když fouká, vznikají v moři vlny vlivem tření. Je to vlastně podobné, jak když foukáme do talíře polévky, aby vychladla.
V předpovědi se vedle údajů o teplotě vzduchu občas objeví zmínka o možnosti výskytu přízemních mrazíků. Proč se vlastně liší teplota u země od té ve dvou metrech nad zemí, kde se standardně měří teplota vzduchu na meteorologických stanicích?