Počasí
Bombogeneze nebo také cyklogeneze je označení souboru procesů, které vedou k poklesu tlaku vzduchu v centru tlakové níže (cyklóny), tedy k jejímu prohlubování. Za vhodných podmínek pak může probíhat prohlubování cyklony mimořádně intenzivně.
Když se řekne řeka, každému se nejspíš vybaví vodní tok z jeho okolí, třeba Labe, Morava nebo Vltava. Nicméně o řekách můžeme – poněkud překvapivě – mluvit i v atmosféře, kde se jim říká atmosférické řeky. Samotný pojem je poměrně nový a třeba na českém internetu o něm najdete jen pár zmínek.
V posledních týdnech se často na rozpálených polích a loukách setkáváme za jasné oblohy se vzdušným vírem připomínající tornádo. Jedná se o tzv. rarášek nebo čertík. V angličtině se pro tento jev používá označení dust devil, v němčině Staubteufel, v odborné meteorologické terminologii jej označujeme jako prachový nebo písečný vítr.
Počasí ve střední Evropě ovlivňuje výšková tlaková níže – to je meteorologické označení současné povětrnostní situace. Někdy se též používá označení tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry.
Nebe je modré. Fakt, nad kterým se dnes asi nikdo nepozastaví. Proč tomu tak ale vlastně je? A proč je někdy modrá sytější a jindy získává nebe spíš bělavý nebo červený nádech?
Po dlouhé zimě se většina obyvatel Česka zpravidla velice těší na jaro. Zhruba pětině z nich ale radost z jara kazí výrazná pylová alergie. Pro zdravého jedince nepředstavuje pyl žádný problém, ale alergický organismus, respektive jeho imunitní systém, na něj reaguje nepřiměřeně.
Polojasno až oblačno, místy přeháňky nebo i bouřky – předpověď, která je nejen v tomto týdnu, ale obecně v letním období poměrně častá. Jenže uživatelé z řad veřejnosti chtějí vědět, jestli ono místy znamená právě u nich.
Letošní letní sezóna je poměrně bohatá na výskyt epizod se silnými bouřkami. Ty byly v některých případech doprovázeny i silným větrem. Krátkodobé zesílení větru je u bouřek poměrně běžnou záležitostí, na druhé straně může vítr zesílit natolik, že má ničivé účinky.
Možná jste už někdy slyšeli o střihu větru, třeba v souvislosti s bouřkami. O co vlastně jde? Odborná definice říká, že střih větru je prostorová změna vektoru rychlosti proudění (tedy větru), která připadá na jednotkovou vzdálenost. Nejčastěji ale uvažujeme vertikální střih větru.
Léto je doba bouřek – jednoho z nejpozoruhodnějších jevů, který nám atmosféra nabízí. Navíc vizuálně velice působivých – bouřky jsou prostě vrcholným nebeským představením. Jenže představením, které může být potenciálně velice nebezpečné.
