Počasí
Vzduch, který je pro náš život naprosto nezbytným, si člověk svojí činností často znečišťuje celou řadou látek, které vznikají většinou během procesů spalování, případně v těžkém průmyslu. Škodlivých látek se lidskou činností uvolňuje do vzduchu celá řada.
Mrazivé dny po delší době umožnily vyrazit na zamrzlé rybníky, jezera a přehrady, ale i řeky. Na čem vlastně závisí rychlost mrznutí ledu a lze ji případně i spočítat? Samozřejmě ano, ale je nutné si uvědomit, že výpočet je spíše obecnější.
Jedním z parametrů, který popisuje stav atmosféry a který je pravidelně měřen na meteorologických stanicích, je dohlednost. Závisí na množství vody v různých fázích, prachu, kouře a mikroorganismů v ovzduší mezi pozorovatelem a pozorovaným předmětem.
Podzim je pro někoho obdobím milovaným, pro jiné trochu depresivním. Pro všechny ale vždy nabízí pestrou paletu barevného listí stromů – na stromech tou dobou můžeme spatřit barvy od zelené přes jasně žlutou a oranžovou až po tmavě červenou.
Koncem dvacátých let minulého století získal průmysl na první pohled skvělou látku – halogenované uhlovodíky (označované též zjednodušeně jako freony). Našly bohaté uplatnění v chladicích zařízeních, jako hasicí prostředky nebo hnací médium ve sprejích i jako rozpouštědla.
U slunečního svitu rozlišujeme a určujeme nejčastěji dva pojmy. Těmi jsou délka (řadí se k základním klimatickým prvkům) a doba slunečního svitu. Délka nám vyjadřuje, jak dlouho během dne slunce svítilo na obloze.
Milovníkům slunečného a teplého počasí, kteří si dostatečně nepřijdou na své v létě, obvykle zůstává naděje v podobě tzv. babího léta, které přichází v první polovině podzimu.
Teplota mořské vody v pobřežních oblastech závisí na mnoha faktorech. Jsou to jednak faktory de facto neměnné, jako je tvar mořského dna nebo hloubka vody, a pak faktory, které se s časem mění.
Někdy jsou podmínky v atmosféře tak specifické, že umožní vznik supercely. Ta je sice tvořena také jedinou konvektivní buňkou jako obyčejná bouřka, jenže ta se spojitě obnovuje. Znamená to, že doba života supercely se pohybuje v řádech hodin.
Existuje mnoho materiálů, ze kterých může meteorolog při předpovědi počasí čerpat. K matematickým modelům se jako doplňující informace používají například snímky pořízené z kosmu meteorologickými družicemi.
