Počasí
Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj, který propojuje dvě místa s odlišným nábojem. Na jakou vzdálenost ovšem k takovému propojení může dojít? Rozbor dat z družic ukázal, že tyto vzdálenosti mohou dosahovat i téměř neuvěřitelných hodnot.
Pro sestavení předpovědi potřebují mít meteorologové především dokonalý přehled o současném počasí. K tomu slouží meteorologické stanice, satelity, meteorologické balony a radary. A právě data z radarů jsou u veřejnosti nejoblíbenější. V dnešním článku se podíváme na místo, kde radarové snímky vznikají.
Koronavirus, nebo též COVID-19, pojmy, které v posledních týdnech plní titulní stránky novin, internetových deníků nebo zaujímají hlavní prostor ve vysílacím čase zpravodajských televizí ve velké části světa. Virus už zasáhl velkou část světa, v některých zemích, resp. oblastech je ale jeho výskyt řádově větší – týká se to hlavně severní Itálie, Číny (provincie Wuhan) nebo Jižní Koreje (město Tegu).
Každý den jsou pravidelně po celém světě vypouštěny meteorologické balóny se sondami a provádí se tzv. aerologická měření. Vypouštěny jsou i na našem území (již od roku 1946). V Česku vyletí do oblak minimálně 5 sond denně. Tři měření se provádí v Praze-Libuši.
Větrné elektrárny se stávají stále významnějším obnovitelným zdrojem elektrické energie. Vzdálenost mezi okrajem listu v nejvyšší poloze od zemského povrchu tak často přesahuje 220 metrů, což zvyšuje riziko zásahu větrné turbíny bleskem. Kromě toho lze ale u větrných elektráren v některých oblastech pozorovat i zvýšení bleskové aktivity při zimních bouřkách.
Silvestr je tady a v tuhle dobu si spousta lidí dopřává šampaňské nebo různá šumivá vína. Jeho otevření doprovází nejen charakteristický zvuk, ale u hrdla se vytvoří i jemná mlha. Její vznik je zajímavý a zaměřil se na něj nedávný výzkum z časopisu Nature, který poukázal na to, že takto vzniklá mlha může mít i různé barvy.
Některé webové servery nabízejí mapovou předpověď koncentrací znečisťujících látek. Kvalita těchto předpovědí je ale v mnoha případech daleko za skutečnou realitou. Důvody lze v zásadě rozdělit do dvou skupin. Za prvé jde o rozlišení modelu.
Poručíme větru, dešti. Heslo, které bylo během minulého století poněkud zprofanováno, přesto v sobě obsahuje jistou touhu ovlivňovat počasí. Vyvolat déšť nebo naopak slunečné počasí třeba na vojenskou přehlídku? Přání nejednoho hospodáře, politika, vojevůdce. Rozvoj našich znalostí o fungování atmosféry umožnil vzniknout konkrétním teoriím, které se věnují možným způsobům ovlivňování počasí.
Každý asi zná tu zvláštní, ale příjemnou, vůni, když po delším suchém období začne pršet. Dříve se tato vůně označovala rovněž jako petrichor. Kde se ale bere toto aroma, vždyť voda, respektive dešťové kapky samy o sobě jsou bez zápachu?
K letnímu počasí patří nejen slunce a vysoké teploty, ale samozřejmě taky bouřky. Ty můžou být sice mírné svými projevy (slabší intenzita deště, bez krup, nepříliš silné nárazy větru), jedno riziko s sebou ale nesou vždy – blesky. Přitom od začátku měsíce v Evropě uhodily stovky tisíc blesků.
