Počasí
Každý den jsou pravidelně po celém světě vypouštěny meteorologické balóny se sondami a provádí se tzv. aerologická měření. Vypouštěny jsou i na našem území (již od roku 1946). V Česku vyletí do oblak minimálně 5 sond denně. Tři měření se provádí v Praze-Libuši.
Větrné elektrárny se stávají stále významnějším obnovitelným zdrojem elektrické energie. Vzdálenost mezi okrajem listu v nejvyšší poloze od zemského povrchu tak často přesahuje 220 metrů, což zvyšuje riziko zásahu větrné turbíny bleskem. Kromě toho lze ale u větrných elektráren v některých oblastech pozorovat i zvýšení bleskové aktivity při zimních bouřkách.
Silvestr je tady a v tuhle dobu si spousta lidí dopřává šampaňské nebo různá šumivá vína. Jeho otevření doprovází nejen charakteristický zvuk, ale u hrdla se vytvoří i jemná mlha. Její vznik je zajímavý a zaměřil se na něj nedávný výzkum z časopisu Nature, který poukázal na to, že takto vzniklá mlha může mít i různé barvy.
Některé webové servery nabízejí mapovou předpověď koncentrací znečisťujících látek. Kvalita těchto předpovědí je ale v mnoha případech daleko za skutečnou realitou. Důvody lze v zásadě rozdělit do dvou skupin. Za prvé jde o rozlišení modelu.
Poručíme větru, dešti. Heslo, které bylo během minulého století poněkud zprofanováno, přesto v sobě obsahuje jistou touhu ovlivňovat počasí. Vyvolat déšť nebo naopak slunečné počasí třeba na vojenskou přehlídku? Přání nejednoho hospodáře, politika, vojevůdce. Rozvoj našich znalostí o fungování atmosféry umožnil vzniknout konkrétním teoriím, které se věnují možným způsobům ovlivňování počasí.
Každý asi zná tu zvláštní, ale příjemnou, vůni, když po delším suchém období začne pršet. Dříve se tato vůně označovala rovněž jako petrichor. Kde se ale bere toto aroma, vždyť voda, respektive dešťové kapky samy o sobě jsou bez zápachu?
K letnímu počasí patří nejen slunce a vysoké teploty, ale samozřejmě taky bouřky. Ty můžou být sice mírné svými projevy (slabší intenzita deště, bez krup, nepříliš silné nárazy větru), jedno riziko s sebou ale nesou vždy – blesky. Přitom od začátku měsíce v Evropě uhodily stovky tisíc blesků.
Letní období je hlavní sezónou výskytu bouřek. A s nimi se často vyskytuje i krupobití. Kroupami rozumíme kulové, kuželovité nebo i nepravidelné kusy ledu o průměru půl až pět centimetrů. Někdy mohou být i podstatně větší, jak o tom svědčí zatím největší úředně zdokumentovaná kroupa o hmotnosti 880 g.
Ve středu 12. června 2019 došlo k velkému upgradu globálního numerického předpovědního modelu GFS (Global Forecasting Systém) americké organizace NOAA – podle některých vědců jde o největší upgrade od roku 1980. Model GFS přitom patří k nejvyužívanějším na světě
Vůbec první dochovaná zmínka o popisu procesů formování oblaků a deště pochází z Indie kolem roku 3000 př. n. l. První observatoř pro sledování počasí však vznikla až 3000 let poté o několik desítek tisíc kilometrů daleko v Aténách. Říká se jí Věž větrů.
