Počasí
Dne 19. 3. 2021 ve večerních hodinách došlo na poloostrově Reykjanes (jihovýchodní Island) v oblasti Fagradalsfjall k vulkanické erupci, která zde pokračuje dodnes (viz obrázek níže z 12. září). Od prosince 2020 se v těchto místech vyskytovala četná zemětřesení a erupce tak byla předpokládatelná.
Předpověď počasí je tvořena grafickými ikonkami a konkrétními hodnotami, které v daném místě modely očekávají. Často je ovšem k předpovědi ještě přidáván textový souhrn, který připraví meteorolog. V něm se často objevují specifická slova.
Meteorologická stanice na Velkém Javoru byla zprovozněna v listopadu 1982. Za svojí téměř čtyřicetiletou historii stanice již zaznamenala řadu zajímavých údajů. Vůbec nejsilnější náraz větru zde byl změřen 1. září 1992, kdy dosáhl 255 km/h. Vůbec nejnižší teplota -26,4 °C byla naměřena 12. ledna 1987.
Pokud při bouřkových situacích bedlivě sledujete snímky z meteorologického radaru, můžete si při některých situacích všimnout jedné konvekční cely (bouřky), která se postupně rozdělí na dvě a ty se od sebe při dalším postupu vzdalují.
Když se řekne horká vlna, máme tím na mysli zpravidla vícedenní období s výrazně nadprůměrnými teplotami vzduchu. Ale velmi podobně můžeme definovat i horkou vlnu v moři, kdy delší dobu (v délce trvání alespoň 5 dnů) jsou teploty vody výrazně vyšší, než je dlouhodobý průměr.
Při bouřce většinou pozorujeme blesky, které se vyskytují mezi oblakem a zemí (CG blesky) nebo mezi oblaky navzájem (CC a IC blesky). Bouřky ovšem mohou produkovat také blesky nebo světelné události, které směřují směrem vzhůru, tedy se vyskytují ve stratosféře, mezosféře a také ve spodních vrstvách termosféry.
I když mezoměřítkový konvektivní systém (dále jako MKS, v angličtině MCS) vzniká primárně spojením několika konvektivních bouří, během následujícího vývoje postupně nabývá na významu i vrstevnatá oblačnost, tedy zpravidla oblaky druhu nimbostratus.
V letošním roce jsme zatím až na krátkou výjimku v minulém týdnu byli ušetřeni horkého počasí. Určitě se ho ale během blížícího se léta dočkáme. V horkých dnech řada lidí volí k oblečení celkem logicky bílé nebo světlé oblečení. Jak je obecně známo, bílá barva totiž odráží velkou část slunečního záření, zatímco černá ji výrazně pohlcuje, a proto se i výrazně více zahřívá.
Nad příčinami vzniku duhy spekulovali lidé velice dávno, z vědců uveďme například Aristotela ve 4. století před naším letopočtem. Jenže byl to až René Descartes, kterému se v roce 1637 podařilo uspokojivě vysvětlit vznik duhy.
V chladném a vlhkém severozápadním proudění vznikaly nad naším územím během středy a čtvrtku četné a místy i intenzivní přeháňky, na některých místech se ojediněle vyskytly také bouřky. V silnějších přeháňkách často klesala dohlednost a promptně se tvořila vrstva sněhu nebo krupek.
