Počasí
Jaro letošního roku bylo výrazně poznamenáno epidemií koronaviru, což se projevilo v řadě oblastí, mimo jiné značným poklesem letecké dopravy. Letadla přitom během svého letu měří údaje o teplotě a vlhkosti vzduchu, o tlaku vzduchu a rychlosti a směru větru v oblasti, kterou prolétávají.
Gravitační vlny – pojem, který většina lidí zná ve spojení s černými dírami ve vesmíru, případně Einsteinem a teorií relativity. Jenže i v meteorologii hovoříme o gravitačních vlnách. Tyto gravitační vlny souvisejí se zemskou gravitací, a i když zpravidla nemají vliv na počasí nad rozsáhlými oblastmi, v lokálním měřítku se můžou projevit mimo jiné vznikem typických oblačných tvarů.
Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj, který propojuje dvě místa s odlišným nábojem. Na jakou vzdálenost ovšem k takovému propojení může dojít? Rozbor dat z družic ukázal, že tyto vzdálenosti mohou dosahovat i téměř neuvěřitelných hodnot.
Pro sestavení předpovědi potřebují mít meteorologové především dokonalý přehled o současném počasí. K tomu slouží meteorologické stanice, satelity, meteorologické balony a radary. A právě data z radarů jsou u veřejnosti nejoblíbenější. V dnešním článku se podíváme na místo, kde radarové snímky vznikají.
Koronavirus, nebo též COVID-19, pojmy, které v posledních týdnech plní titulní stránky novin, internetových deníků nebo zaujímají hlavní prostor ve vysílacím čase zpravodajských televizí ve velké části světa. Virus už zasáhl velkou část světa, v některých zemích, resp. oblastech je ale jeho výskyt řádově větší – týká se to hlavně severní Itálie, Číny (provincie Wuhan) nebo Jižní Koreje (město Tegu).
Každý den jsou pravidelně po celém světě vypouštěny meteorologické balóny se sondami a provádí se tzv. aerologická měření. Vypouštěny jsou i na našem území (již od roku 1946). V Česku vyletí do oblak minimálně 5 sond denně. Tři měření se provádí v Praze-Libuši.
Větrné elektrárny se stávají stále významnějším obnovitelným zdrojem elektrické energie. Vzdálenost mezi okrajem listu v nejvyšší poloze od zemského povrchu tak často přesahuje 220 metrů, což zvyšuje riziko zásahu větrné turbíny bleskem. Kromě toho lze ale u větrných elektráren v některých oblastech pozorovat i zvýšení bleskové aktivity při zimních bouřkách.
Silvestr je tady a v tuhle dobu si spousta lidí dopřává šampaňské nebo různá šumivá vína. Jeho otevření doprovází nejen charakteristický zvuk, ale u hrdla se vytvoří i jemná mlha. Její vznik je zajímavý a zaměřil se na něj nedávný výzkum z časopisu Nature, který poukázal na to, že takto vzniklá mlha může mít i různé barvy.
Některé webové servery nabízejí mapovou předpověď koncentrací znečisťujících látek. Kvalita těchto předpovědí je ale v mnoha případech daleko za skutečnou realitou. Důvody lze v zásadě rozdělit do dvou skupin. Za prvé jde o rozlišení modelu.
Poručíme větru, dešti. Heslo, které bylo během minulého století poněkud zprofanováno, přesto v sobě obsahuje jistou touhu ovlivňovat počasí. Vyvolat déšť nebo naopak slunečné počasí třeba na vojenskou přehlídku? Přání nejednoho hospodáře, politika, vojevůdce. Rozvoj našich znalostí o fungování atmosféry umožnil vzniknout konkrétním teoriím, které se věnují možným způsobům ovlivňování počasí.
