Počasí
Když se řekne horká vlna, máme tím na mysli zpravidla vícedenní období s výrazně nadprůměrnými teplotami vzduchu. Ale velmi podobně můžeme definovat i horkou vlnu v moři, kdy delší dobu (v délce trvání alespoň 5 dnů) jsou teploty vody výrazně vyšší, než je dlouhodobý průměr.
Při bouřce většinou pozorujeme blesky, které se vyskytují mezi oblakem a zemí (CG blesky) nebo mezi oblaky navzájem (CC a IC blesky). Bouřky ovšem mohou produkovat také blesky nebo světelné události, které směřují směrem vzhůru, tedy se vyskytují ve stratosféře, mezosféře a také ve spodních vrstvách termosféry.
I když mezoměřítkový konvektivní systém (dále jako MKS, v angličtině MCS) vzniká primárně spojením několika konvektivních bouří, během následujícího vývoje postupně nabývá na významu i vrstevnatá oblačnost, tedy zpravidla oblaky druhu nimbostratus.
V letošním roce jsme zatím až na krátkou výjimku v minulém týdnu byli ušetřeni horkého počasí. Určitě se ho ale během blížícího se léta dočkáme. V horkých dnech řada lidí volí k oblečení celkem logicky bílé nebo světlé oblečení. Jak je obecně známo, bílá barva totiž odráží velkou část slunečního záření, zatímco černá ji výrazně pohlcuje, a proto se i výrazně více zahřívá.
Nad příčinami vzniku duhy spekulovali lidé velice dávno, z vědců uveďme například Aristotela ve 4. století před naším letopočtem. Jenže byl to až René Descartes, kterému se v roce 1637 podařilo uspokojivě vysvětlit vznik duhy.
V chladném a vlhkém severozápadním proudění vznikaly nad naším územím během středy a čtvrtku četné a místy i intenzivní přeháňky, na některých místech se ojediněle vyskytly také bouřky. V silnějších přeháňkách často klesala dohlednost a promptně se tvořila vrstva sněhu nebo krupek.
V posledních týdnech jsme opakovaně zažili situaci se zvýšenou koncentrací saharského prachu a písku v atmosféře nad naším kontinentem. Působivější byla situace z první poloviny měsíce, kdy na mnoha místech střední Evropy, ale i Alp a Pyrenejí padal oranžově až růžově zbarvený sníh. Tyto epizody si často vyžádají velkou mediální pozornost.
Oblačno až zataženo, déšť nebo déšť se sněhem, od západu postupně od 400 metrů většinou sněžení. Tak může znít předpověď počasí v těchto dnech v Česku. Jenže ačkoliv jde z meteorologického hlediska o správnou formulaci, z hlediska uživatelského může být považována za poněkud alibistickou a hlavně nekonkrétní.
Alpy ze Šumavy jsou nejčastěji pozorovatelné v období od listopadu do února. V těchto měsících máte zhruba 20 % pravděpodobnost, že v daný den zahlédnete z vrcholů Šumavy Alpy. Pozorovatelné jsou přibližně v 7 dnech v měsíci. Naopak v letních měsících je šance na pozorování Alp malá.
Během září a října naši zemi opustí většina ptactva. Jaký má na jejich migraci vliv počasí zkoumají lidé již stovky let. Jedna z pranostik říká: Divoké husy na odletu, konec i babímu létu. Tato pranostika si všímá souvislosti mezi chováním ptáků a vývojem počasí. Oblíbení jsou v lidových pranostikách také čápi, o kterých se často hovoří jako o poslech jara
