Počasí
Poručíme větru, dešti. Heslo, které bylo během minulého století poněkud zprofanováno, přesto v sobě obsahuje jistou touhu ovlivňovat počasí. Vyvolat déšť nebo naopak slunečné počasí třeba na vojenskou přehlídku? Přání nejednoho hospodáře, politika, vojevůdce. Rozvoj našich znalostí o fungování atmosféry umožnil vzniknout konkrétním teoriím, které se věnují možným způsobům ovlivňování počasí.
Každý asi zná tu zvláštní, ale příjemnou, vůni, když po delším suchém období začne pršet. Dříve se tato vůně označovala rovněž jako petrichor. Kde se ale bere toto aroma, vždyť voda, respektive dešťové kapky samy o sobě jsou bez zápachu?
K letnímu počasí patří nejen slunce a vysoké teploty, ale samozřejmě taky bouřky. Ty můžou být sice mírné svými projevy (slabší intenzita deště, bez krup, nepříliš silné nárazy větru), jedno riziko s sebou ale nesou vždy – blesky. Přitom od začátku měsíce v Evropě uhodily stovky tisíc blesků.
Letní období je hlavní sezónou výskytu bouřek. A s nimi se často vyskytuje i krupobití. Kroupami rozumíme kulové, kuželovité nebo i nepravidelné kusy ledu o průměru půl až pět centimetrů. Někdy mohou být i podstatně větší, jak o tom svědčí zatím největší úředně zdokumentovaná kroupa o hmotnosti 880 g.
Ve středu 12. června 2019 došlo k velkému upgradu globálního numerického předpovědního modelu GFS (Global Forecasting Systém) americké organizace NOAA – podle některých vědců jde o největší upgrade od roku 1980. Model GFS přitom patří k nejvyužívanějším na světě
Vůbec první dochovaná zmínka o popisu procesů formování oblaků a deště pochází z Indie kolem roku 3000 př. n. l. První observatoř pro sledování počasí však vznikla až 3000 let poté o několik desítek tisíc kilometrů daleko v Aténách. Říká se jí Věž větrů.
Velmi důležité jsou mezi veřejností mnohem méně známé hrotové výboje. Asi jejich nejznámějším projevem je tzv. oheň svatého Eliáše neboli Eliášův oheň (obr. 2), který se projevuje světélkováním a někdy i zvukově (praskotem). Vzniká nejčastěji pod bouřkovým oblakem cumulonimbem na přirozených nebo umělých hrotech
Bombogeneze nebo také cyklogeneze je označení souboru procesů, které vedou k poklesu tlaku vzduchu v centru tlakové níže (cyklóny), tedy k jejímu prohlubování. Za vhodných podmínek pak může probíhat prohlubování cyklony mimořádně intenzivně.
Když se řekne řeka, každému se nejspíš vybaví vodní tok z jeho okolí, třeba Labe, Morava nebo Vltava. Nicméně o řekách můžeme – poněkud překvapivě – mluvit i v atmosféře, kde se jim říká atmosférické řeky. Samotný pojem je poměrně nový a třeba na českém internetu o něm najdete jen pár zmínek.
V posledních týdnech se často na rozpálených polích a loukách setkáváme za jasné oblohy se vzdušným vírem připomínající tornádo. Jedná se o tzv. rarášek nebo čertík. V angličtině se pro tento jev používá označení dust devil, v němčině Staubteufel, v odborné meteorologické terminologii jej označujeme jako prachový nebo písečný vítr.
