Počasí
Jedna z nejvýznamnějších meteorologických stanic na světě se nachází na vrcholu Zugspitze v nadmořské výšce 2 962 m. Jde o nejvyšší vrchol Německa. Stanice má za sebou dlouhou historii a přináší velmi důležitá data o stavu naší atmosféry. Šlo o jednu z prvních vysokohorských meteorologických stanic na světě.
Se zvyšujícími se koncentracemi skleníkových plynů, které jsou uvolňovány zejména v důsledku antropogenní činnosti, se zvyšuje globální povrchová teplota. S rostoucími teplotami roste také výpar a prodlužují se epizody sucha.
Sněžka je nejvyšším vrcholem Česka a údaje o počasí jsou z tohoto místa velmi důležité. Především nám odhalují podmínky v podstatě ve volné atmosféře a jsou tak mnohem důležitější než stanice v nížinách. Na našem území se nachází pouze tři meteorologické stanice s nadmořskou výškou nad 1400 m.
Pod pojmem Sahara se nám vybaví poušť v Africe, která je s rozlohou 9 269 000 km² největší pouští světa. Pro představu Zaujímá téměř stejnou plochu jako Čína nebo USA. Rozkládá se od severoafrického pobřeží Atlantského oceánu až k pobřeží Rudého moře na území 10 států.
Během zimního období a také během podzimu a jara dochází k tzv. vpádům chladného vzduchu z Arktidy do mírných zeměpisných šířek, tedy i do České republiky. Jedná se o relativně rychlé a plošně rozsáhlé přílivy chladného vzduchu do oblastí, které jsou vzdáleny i tisíce kilometrů od místa vzniku chladných vzduchových hmot.
Vítr není nic jiného než pohybující se vzduch, a jako takový má kinetickou energii. Pokud pohybující se vzduch narazí na tuhou překážku, což může být například strom nebo budova, působí na ni síla, která snižuje energii větru. Důležité přitom je, že kinetická energie větru se s rostoucí rychlostí větru nezvyšuje lineárně, ale je úměrná druhé mocnině rychlosti větru.
Po mimořádně teplém říjnu se teploty vrátily blíže k obvyklým hodnotám pro tuto roční dobu, případně celkově klesají, a to znamená, že topná sezóna vstupuje do své hlavní části. V minulém století to bylo období, kdy s ohledem na topení tuhými palivy a rovněž méně kvalitní kotle a kamna se do ovzduší dostávalo velké množství znečišťujících látek.
Letní slunečné a teplé dny bez bouřek znamenají z meteorologického hlediska klidnou situaci. Přesto se může objevit jev, který nemusí – navzdory svému lidovému označení rarášek nebo čertík – být úplně neškodným. V meteorologické odborné terminologii má tento jev označení prachový nebo písečný vír, někdy též malá tromba. Jde o vír, který vzniká odspodu.
Někdy jsou vedlejší efekty opravdu zajímavé a nečekané. Útlum průmyslu a dopravy během pandemie COVID-19 vedl ke snížení imisní zátěže. Vědci z MIT přišli s velmi zajímavým vedlejším efektem čistší atmosféry, kdy podle analýzy z globálních dat aerosolového znečištění a četnosti blesků došlo ve zkoumaném období březen-květen 2020 ke snížení počtu blesků o 8 % vůči stejnému období v předchozích letech
Přes Evropu se v posledních dnech přehnalo několik větrných bouří. V článcích se potom často píše o tom, že území zasáhla vichřice či orkán. V čem se tyto pojmy odlišují a podle čeho se přiřazují? Názvosloví je v tomto směru poměrně komplikované.
