Počasí
Srážkový stín je pojem, který má většina obyvatel Česka spojen především s nižšími polohami Žatecka, Chomutovska, případně Lounska. Tam vlivem působení Krušných hor při převažujícím západním až severozápadním proudění srážkové úhrny dosahují v dlouhodobém průměru nejnižších hodnot v rámci celého Česka, a to méně než 450 milimetrů, zatímco hřebeny nedalekých hor dostávají více než dvojnásobek množství vody.
Blíží se letní sezóna, tedy hlavní doba dovolených a výletů, na které řada lidí vyráží letadly. Důvod je zřejmý – za krátký čas je možné dorazit na druhý konec kontinentu, případně i do jiných částí světa. Ačkoliv cestování moderními letadly je velmi bezpečné, některé lidi občas poněkud vystraší turbulence, která může komfort letu poněkud narušit.
Led hraje na naší planetě mimořádně důležitou úlohu, zejména pak v energetickém systému Země. A samozřejmě i v počasí. Souvisí to se specifickým chováním ledu, respektive vody při jejím zamrzání. Na rozdíl od většiny látek na Zemi se voda chová odlišně, pokud jde o její hustotu.
Naše platforma Ventusky na vizualizaci meteorologických dat se v posledních měsících dočkala řady rozšíření. Především přibyla celá řada nových meteorologických dat. V létě jsme implementovali český model Aladin, díky kterému lze sledovat předpovědi pro střední Evropu ve vysokém rozlišení.
Změna klimatu, kterou zažíváme, lze označit jako naprosto bezprecedentní v historii lidstva. Přináší řadu někdy více, někdy méně očekávaných dopadů, a to jak na regionální, tak i globální úrovni. Jedním z – možná poněkud překvapivých důsledků – je změna délky dne.
Díky stále dostupnější záznamové technice a možnostem předpovědi příchodu bouřek se focení blesků stalo oblíbenou, i když dost nebezpečnou fotografickou disciplínou. Pavel Gabzdyl, autor mnoha záběrů bouřek, vám v článku představí své osvědčené metody pro zachycení blesků a ukáže i své nejzajímavější úlovky.
Pasterze je největší ledovec Rakouska nacházející se na úpatí vrcholu Großglockner. Díky své mohutnosti se jeho splaz (jazyk) sune údolím do nadmořské výšky kolem pouhých 2000 metrů nad mořem a jeho konec tak patří i k nejníže položeným ledovcům v Rakousku (samotný ledovec začíná ve výšce kolem 3500 metrů u vrcholu Johannisberg).
Letošní léto v Česku zatím nepřináší dlouhé a urputné vlny veder jako v jiných částech světa, přesto teploty poslední červnové dekády jsou vesměs nadprůměrné a v některých dnech šplhají nad tropickou třicítku. A to s sebou nese i určitou výzvu ve smyslu volby vhodného oblečení.
23. březen je už od roku 1961 významným dnem meteorologů. Tehdy se totiž poprvé slavil Světový meteorologický den. Jde o připomenutí data ratifikace „Dohody o Světové meteorologické organizaci“, která vstoupila v účinnost 23. března 1950. A současně má tento den vyjadřovat uznání oboru meteorologie a všem lidem, kteří v ní pracují.
Umělá inteligence – téma, které se v posledních letech skloňuje stále častěji. Výjimkou není ani meteorologie, kde si razí cestu i na poli předpovídání počasí. V současnosti vyvolala nemalý mediální rozruch metoda GraphCast založená na strojovém učení, při kterém vychází z reanalyzovaných dat.
