Počasí
Za námi je nezvykle chladný duben. Teploty byly po většinu měsíce podprůměrné. Průměrná teplota se v dubnu v nižších polohách pohybovala jen kolem 6,5 °C. Běžně se přitom v dubnu pohybuje kolem 9 °C. Letošní duben byl tak o více než 2 °C chladnější, než je obvyklé.
Duben v Česku skončí jako srážkově podprůměrný měsíc. Na většině míst spadlo jen kolem 60 % běžného množství srážek. Na přírodě se to ovšem příliš neprojevilo. Často padal sníh a i nízké teploty neumožňovaly větší výpar. Půda tak většinou zůstávala podmáčená a vlhká. Před námi je navíc deštivé počasí, které do přírody přinese další potřebnou vláhu.
Oteplování a změna klimatu se projevuje pestrou škálou dopadů. Velmi citlivě přitom reagují zejména horské, resp. pevninské ledovce, a to prakticky na celém světě, ať už jde o ledovce tropické nebo ledovce v mírných a vyšších zeměpisných šířkách.
V úterý 27. dubna nastane o půl šesté ráno úplněk a o 11 hodin se Měsíc na své dráze přiblíží k Zemi jen na 357 370 km. V úterý večer se tak nad obzor vyhoupne druhý největší měsíční kotouč letošního roku. Nic velkého ale nečekejte.
Dnešní ráno bylo pro konec dubna velmi chladné. Teploty se ráno pohybovaly většinou mezi -2 °C až 2 °C. Nejchladněji bylo v mrazových kotlinách na Šumavě, kde teplota klesla až na -10 °C. Dnes během dne se ovšem rychle otepluje.
Dění v Arktidě a stav Severního ledového oceánu se na první pohled mohou zdát ze střední Evropy daleko. Jenže při podrobnějším zkoumání dění v atmosféře zjistíme, že tento předpoklad by byl poněkud mylný. Stále výraznější tání mořského ledu v Arktidě totiž má za následek výraznější dopady na počasí v Evropě.
Dnes ráno přes naše území přecházela studená fronta. U nás se projevila jen přeháňkami nebo občasným deštěm. Mnohem výraznější projevy počasí se vyskytly až když opustila naše území dále na východě.
Tajfun Surigae se v současné době nachází nad Filipínským mořem severovýchodně od Filipínských ostrovů. Jedná se o nejsilnější tajfun, který se v historii pozorování objevil v měsíci dubnu a jde o jeden z nejsilnějších tajfunů vůbec.
Nad příčinami vzniku duhy spekulovali lidé velice dávno, z vědců uveďme například Aristotela ve 4. století před naším letopočtem. Jenže byl to až René Descartes, kterému se v roce 1637 podařilo uspokojivě vysvětlit vznik duhy.
Je to už víc než rok, co svět ochromila pandemie onemocnění COVID-19. Ruku v ruce s prudkým utlumením průmyslu a dopravy, zejména té letecké, došlo k výraznému propadu jak emisí skleníkových plynů, tak i znečišťujících látek vypouštěných do atmosféry.
