Počasí
Po včerejším řádění tornáda na jihu Moravy se nabízí otázka, jaké jsou možnosti jejich předpovědí. V USA se kvůli jejich četnosti běžně vydávají výstrahy, které zmiňují, jaké je pravděpodobnost tornáda a kde přibližně mohou udeřit. Již vzniklá tornáda se s určitou přesností následně detekují i pomocí radarů.
Mezi Břeclaví a Hodonínem se včera krátce před osmou hodinou večerní prohnalo silné tornádo. K zemi se spustilo u obce Hrušky a pokračovalo přes Moravskou Novou Ves, Mikulčice, Lužice až k Hodonínu. Stopa tornáda přesáhla na délku 15 km. V této oblasti tornádo zanechalo absolutní zkázu.
V noci na dnešek přes naše území přešel další bouřkový systém. Jako první se silné bouřky vyskytly na Šumavě. Potom se rozšiřovaly dále na severovýchod. Na stanici ČHMÚ Volyně nedaleko Strakonic na jihu Čech spadlo 97 mm srážek.
Sníh na českých horách letos vydržel dlouho díky mimořádně chladnému jaru. V nejvyšších polohách roztál většinou až v květnu. Nejdéle sníh pravidelně vydrží v Krkonoších. Na hřebenech letos roztál většinou na konci května. Na svazích Studniční hory, kde se díky větru ukládá do vysokých závějí, se sníh ovšem vyskytuje ještě nyní.
I když mezoměřítkový konvektivní systém (dále jako MKS, v angličtině MCS) vzniká primárně spojením několika konvektivních bouří, během následujícího vývoje postupně nabývá na významu i vrstevnatá oblačnost, tedy zpravidla oblaky druhu nimbostratus.
Včera odpoledne zasáhly silné bouřky především Moravu. Hasiči vyjížděli k popadaným stromům a zatopeným domům a to hlavně v Jihomoravském a Olomouckém kraji. Silná bouřka zasáhla i metropoli Brno. V části Brno-Medlánky hlásí po večerní bouřce spoušť. Prudké nárazy větru tu vyvracely vzrostlé stromy.
Bouřky nás budou doprovázet i v dalších dnech. Dnes odpoledne se začnou tvořit hlavně na pomezí Moravy a Čech. V noci na zítřek se ovšem zřejmě přidají i jinde a zformovat se mohou do většího bouřkového systému. Ojediněle je doprovodí přívalové srážky s úhrny až 40 mm, kroupy a silné nárazy větru.
Evropa hlásí první významnou vlnu veder letošního roku. Díky tomu panují i vhodné podmínky pro rozvoj silných bouřek (bouřkové oblaky díky vysokým teplotám mohou růst do značných výšek a jsou o to silnější). O tom se včera přesvědčily i v Nizozemsku a Belgii
V Česku začíná první letošní vlna veder. Na většině stanic započne dnes, na některých stanicích na západě začala již včera. Oficiálně se za vlnu veder označuje minimálně pětidenní období, ve kterém je maximální teplota minimálně o 5°C vyšší než průměrná maximální teplota pro daný den.
Chladné jaro prospělo české přírodě. Díky němu totiž došlo o téměř měsíc později k prvnímu rojení kůrovce. To začalo naplno zhruba v minulém týdnu. V minulých letech přitom již začínalo na začátku května. Díky pozdějšímu nástupu teplého počasí se také stihne vylíhnout méně generací kůrovce.
