Počasí
Pojďme si na úvod vysvětlit, co to noční svítící oblaka jsou. Noční svítící oblaka (NLC) je de facto nejvýše položená oblačnost, kterou lze pozorovat. Nachází se v části atmosféry, kterou označujeme jako mezosféra. Jedná se o výšky přibližně 76 – 85 km.
Letošní léto je sotva ve své třetině, ale už má za sebou řadu meteorologicky mimořádných epizod a událostí. Jedna z nich aktuálně probíhá na severozápadě Spojených států amerických a v západní Kanadě. Jde o doslova bezprecedentní horkou vlnu.
Bouřky o minulém čtvrtku byly zcela výjimečné svoji silou. Na jihu Moravy byly zaznamenáno jedno z nejsilnějších tornád v Evropě za dobu pozorování. Dnes bylo oficiálně uvedeno, že podle škod dosáhlo síly F4.
Před námi je další týden s nestabilním počasím. Hned první den nového týdne přinese většinou polojasnou oblohu a vysoké teploty, které zamíří na 26 °C až 30 °C. Srážky se nikde neočekávají. Nad západní Evropu se ovšem již bude nacházet tlaková níže. Díky ní už v pondělí večer začnou v Německu vznikat i velmi silné bouřky.
V Česku se dnes a včera vyskytují místní přeháňky, ojediněle i zabouřilo. Silné nejsou a škody nepůsobí. Na několika místech lidé hlásily tromby. Jedná se o vzdušný vír (v podobě trychtýře), který připomíná tornádo, avšak je o dost slabší a nedosahuje zemského povrchu.
Po včerejším řádění tornáda na jihu Moravy se nabízí otázka, jaké jsou možnosti jejich předpovědí. V USA se kvůli jejich četnosti běžně vydávají výstrahy, které zmiňují, jaké je pravděpodobnost tornáda a kde přibližně mohou udeřit. Již vzniklá tornáda se s určitou přesností následně detekují i pomocí radarů.
Sníh na českých horách letos vydržel dlouho díky mimořádně chladnému jaru. V nejvyšších polohách roztál většinou až v květnu. Nejdéle sníh pravidelně vydrží v Krkonoších. Na hřebenech letos roztál většinou na konci května. Na svazích Studniční hory, kde se díky větru ukládá do vysokých závějí, se sníh ovšem vyskytuje ještě nyní.
Bouřky nás budou doprovázet i v dalších dnech. Dnes odpoledne se začnou tvořit hlavně na pomezí Moravy a Čech. V noci na zítřek se ovšem zřejmě přidají i jinde a zformovat se mohou do většího bouřkového systému. Ojediněle je doprovodí přívalové srážky s úhrny až 40 mm, kroupy a silné nárazy větru.
Evropa hlásí první významnou vlnu veder letošního roku. Díky tomu panují i vhodné podmínky pro rozvoj silných bouřek (bouřkové oblaky díky vysokým teplotám mohou růst do značných výšek a jsou o to silnější). O tom se včera přesvědčily i v Nizozemsku a Belgii
V Česku začíná první letošní vlna veder. Na většině stanic započne dnes, na některých stanicích na západě začala již včera. Oficiálně se za vlnu veder označuje minimálně pětidenní období, ve kterém je maximální teplota minimálně o 5°C vyšší než průměrná maximální teplota pro daný den.
