Na dnešek připadá Světový meteorologický den, soustředí se na klimatická opatření
23. březen je už od roku 1961 významným dnem meteorologů. Tehdy se totiž poprvé slavil Světový meteorologický den. Jde o připomenutí data ratifikace „Dohody o Světové meteorologické organizaci“, která vstoupila v účinnost 23. března 1950. A současně má tento den vyjadřovat uznání oboru meteorologie a všem lidem, kteří v ní pracují.
Severní Amerika zažije dvě zatmění. Jedno nic moc, druhé mimořádné
Jak nejbližší úplněk (25. 3.), tak nejbližší nov (8. 4.) se přiblíží k místům, kudy po pozemském nebi putuje v průběhu roku Slunce. Z toho vyplývá, že nás čekají hned dvě zatmění. Zatímco při úplňku, který nastane v pondělí 25. března, se Měsíc ponoří jen do nenápadného polostínu naší planety, tak při novu 8. dubna zcela zakryje sluneční kotouč.
Tropy hlásí mimořádně vysoké teploty, i noční teploty zůstávají nad 30 °C
Naše planeta zažívá už od loňského června situaci, kdy každý měsíc je z globálního pohledu rekordně nejteplejším od začátku měření v polovině 19. století. A týká se to i tropických oblastí, kterým se ve střední Evropě obvykle tolik nevěnujeme. I ty jsou od loňské června rekordně teplé, v minulém týdnu jsme ale zaznamenali situaci, kdy denní průměr teploty byl v vůbec nejvyšší v historii pozorování.
V sobotu se od severozápadu výrazně ochladí, na horách napadne přechodně sníh
Ve většině let by sněžení na horách v březnu nestálo ani za zmínku. Letos je ovšem situace mimořádná a několik horských stanic u nás směřovalo k tomu, že by zaznamenaly první březen za dobu pozorování zcela bez sněhu. Naštěstí se tak nestane, neboť je před námi výraznější ochlazení, díky kterému na horách napadne přechodně alespoň pár centimetrů sněhu.
Teplota oceánů je nejvyšší za tisíce let, ale za miliony let patří k těm nižším. Jak se zjišťuje teplota za dlouhá období?
V těchto dnech uplynul rok, co je povrchová teplota moří v globálním průměru nejvyšší v historii pozorování. Přesněji se tento údaj týká oblastí mezi 60. stupněm severní a jižní šířky, neboť v polárních oblastech měření poněkud komplikuje častý výskyt mořského ledu.
Úvod týdne přinese noční mrazy, srážky dorazí až ve druhé polovině týdne
V novém týdnu k nám zpočátku bude proudit chladnější vzduch. Díky malé oblačnosti a slabému větru se tak objeví noční mrazy. Ve druhé polovině týdne se oteplí a spolu s tím přibude oblačnosti a srážek. V úplném závěru týdne se zřejmě opět ochladí a na hory se může vrátit i sněžení.
Na západě Čech se vyskytly první bouřky letního typu, v USA už hlásí tornáda a obří kroupy
Zima v Evropě i na severu Ameriky předčasně v řadě oblastí skončila a začínají se vyskytovat první bouřky již vyloženě letního charakteru. Ty byly hlášeny již na našem území. Po výrazně nadprůměrný teplotách (v Doksanech bylo dokonce lehce přes 20 °C) odpoledne a k večeru několik blesků uhodilo na západě Čech.
Na Moravě napršelo kolem 40 mm srážek, jinde je ale zatím březen srážkově chudý
Leden i únor k nám přinesly většinou dostatek srážek (jen na jihu Moravy a jihu Čech pršelo v únoru málo). Březen je zatím srážkově nadprůměrný jen na Moravě, jinde je srážek zatím většinou méně, než je v březnu běžné.
V úvodu týdne na východě trvalý déšť, teploty hlavně ve druhé polovině týdne porostou
Před námi jsou v novém týdnu výrazné rozdíly ve srážkách na západě a východě území. Teplotně nás čeká další nadprůměrný týden. Jeho druhá polovina přinese i teploty u jarních 15 °C.
V tomto týdnu byly pozorovatelné nádherné polární záře, nejlépe na severu Skandinávie
Minulou neděli, 3. března, byla naše planeta zasažena oblakem nabitých částic z jedné ze silných slunečních erupcí, což později vyvolalo geomagnetickou bouři, díky které byly slabé polární záře pozorovatelné dokonce i z území Česka. Jak tyto záře vypadaly z oblastí za polárním kruhem? To nám prozradí Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny, který byl takříkajíc u toho.