Počasí
Bouřky o minulém čtvrtku byly zcela výjimečné svoji silou. Na jihu Moravy byly zaznamenáno jedno z nejsilnějších tornád v Evropě za dobu pozorování. Dnes bylo oficiálně uvedeno, že podle škod dosáhlo síly F4.
Tlaková níže včera začala ovlivňovat západ Evropy a hned přinesla velmi silné bouřky do Francie a Beneluxu. Na pomezí Belgie a Lucemburska se včera kolem 19:00 dokonce vyskytlo tornádo. V oblasti vyvracelo stromy a zničilo střechy několika domům.
Před námi je další týden s nestabilním počasím. Hned první den nového týdne přinese většinou polojasnou oblohu a vysoké teploty, které zamíří na 26 °C až 30 °C. Srážky se nikde neočekávají. Nad západní Evropu se ovšem již bude nacházet tlaková níže. Díky ní už v pondělí večer začnou v Německu vznikat i velmi silné bouřky.
V Česku se dnes a včera vyskytují místní přeháňky, ojediněle i zabouřilo. Silné nejsou a škody nepůsobí. Na několika místech lidé hlásily tromby. Jedná se o vzdušný vír (v podobě trychtýře), který připomíná tornádo, avšak je o dost slabší a nedosahuje zemského povrchu.
Značné škody v podobě zničených domů nejsou hlášeny jen mezi Hodonínem a Břeclaví, kde udeřilo tornádo. Celá řada dalších míst v Česku hlásí značné škody po včerejších bouřkách. Nejvážnější jsou v obci Stebno na Rakovnicku. Zde lidé hovoří i o tornádu.
Po včerejším řádění tornáda na jihu Moravy se nabízí otázka, jaké jsou možnosti jejich předpovědí. V USA se kvůli jejich četnosti běžně vydávají výstrahy, které zmiňují, jaké je pravděpodobnost tornáda a kde přibližně mohou udeřit. Již vzniklá tornáda se s určitou přesností následně detekují i pomocí radarů.
Mezi Břeclaví a Hodonínem se včera krátce před osmou hodinou večerní prohnalo silné tornádo. K zemi se spustilo u obce Hrušky a pokračovalo přes Moravskou Novou Ves, Mikulčice, Lužice až k Hodonínu. Stopa tornáda přesáhla na délku 15 km. V této oblasti tornádo zanechalo absolutní zkázu.
V noci na dnešek přes naše území přešel další bouřkový systém. Jako první se silné bouřky vyskytly na Šumavě. Potom se rozšiřovaly dále na severovýchod. Na stanici ČHMÚ Volyně nedaleko Strakonic na jihu Čech spadlo 97 mm srážek.
Sníh na českých horách letos vydržel dlouho díky mimořádně chladnému jaru. V nejvyšších polohách roztál většinou až v květnu. Nejdéle sníh pravidelně vydrží v Krkonoších. Na hřebenech letos roztál většinou na konci května. Na svazích Studniční hory, kde se díky větru ukládá do vysokých závějí, se sníh ovšem vyskytuje ještě nyní.
I když mezoměřítkový konvektivní systém (dále jako MKS, v angličtině MCS) vzniká primárně spojením několika konvektivních bouří, během následujícího vývoje postupně nabývá na významu i vrstevnatá oblačnost, tedy zpravidla oblaky druhu nimbostratus.
