Počasí
Nadcházející týden bude teplotně výrazně nadprůměrný. V úvodu týdne bude pokračovat vlna veder, která se v polovině týdne zmírní, ale i tak budou teploty stále nadprůměrné. Srážky se objeví především v bouřkách v úvodu týdne a regionálně tak budou panovat velké rozdíly v úhrnech.
V Česku dneškem (na některých stanicích začala již v pátek) začíná vlna veder. Za vlnu veder se v mezinárodní terminologii označuje minimálně pětidenní období, ve kterém je maximální teplota minimálně o 5 °C vyšší než průměrná maximální teplota pro daný den. V našich podmínkách se potom denní maxima v nižších polohách musí pohybovat přibližně nad 29 °C.
Na severozápadě Německa a v Nizozemsku se zítra očekává na pobřeží vítr o síle vichřice. Průměrná rychlost dosáhne až hodnot 75 km/h, v nárazech přesáhne 100 km/h a to i v oblastech přes 100 km od pobřeží.
Za námi je první měsíc meteorologického léta. Červen k nám přinesl teplotně normální počasí. Zatímco v severozápadní polovině území byla teplotní odchylka od průměru do +1 °C, v jihovýchodní polovině území naopak byla do -1 °C. V posledních dvou letech byly červny naopak teplotně výrazně nadprůměrné. Podobný jako ten letošní byl z pohledu teplot červen v roce 2020.
Před námi je teplotně průměrný týden, který bude odpovídat začátku července. Srážkově bude naopak spíše podprůměrný. Srážky se objeví hlavně v polovině týdne. Nejvíce jich bude ve středu, kdy přes naše území přejde zvlněná studená fronta.
Někdo ale možná zamíří na sever, k Baltu nebo Severnímu moři. Teplota vody v těchto oblastech je celkem logicky samozřejmě nižší než na jihu kontinentu, nicméně ve srovnání s obvyklými hodnotami na konci června je nezvykle vysoká. V Baltu má voda většinou 17 až 19 °C, výjimečně i 20 °C, a to se netýká jen chráněných zálivů, ale i širého moře, a to dokonce i v oblasti finského Oulu.
Možná jste si všimli, že když se Měsíc (nebo Slunce) přiblíží k obzoru, zploští se. Tuto deformaci má na svědomí tzv. refrakce a nadcházející červencový úplněk (pondělí 3. 7.) nám nabídne skvělou příležitost, jak si tohoto jevu všimnout. Jak ke zploštění Měsíce dochází?
Letošní sezóna lesních požárů v Kanadě je nejhorší v historii pozorování. Už teď je zasažena plocha 15krát větší než obvykle pro tuto část roku – aktuálně její velikost přesáhla 75 tisíc kilometrů čtverečních! Překonán tak byl dosavadní rekord za celý rok 1995.
V pondělí v noci v čase přibližně 22:45 vletěl do atmosféry výrazný bolid, který několikrát explodoval a při jedné z explozí vyprodukoval oslňující záblesk, který oblohu na chvíli ozářil více než Měsíc. Video ukazuje, jak byl zachycen z Plzně kamerou od uživatele Daniel Neumann.
Souvislá sněhová pokrývka na nejvyšších místech Krkonoš roztála zhruba na začátku května. Na svazích Studniční hory, kde se díky větru ukládá do vysokých závějí, jeho tání ale trvá o poznání déle a zpravidla se zde sníh vyskytuje ještě i na začátku léta. A letošní rok není výjimkou.
